Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Neznámá kapitola z dějin fotbalu, který pro vězně v terezínském internačním táboře znamenal v daných podmínkách totéž co život.
Na jeho reportáže z Norimberského procesu si rozhlasu stěžovali majitelé restaurací, protože v čase jejich vysílání zely lokály prázdnotou.
„Léta Páně 1327 vrátil se opět český král Jan z rýnských krajin a přijel do města Pražského.“
Vědcům se nejspíš podařilo vyřešit záhadu, jak se Egypťanům před více než 4000 lety podařilo postavit 31 pyramid, včetně světoznámého komplexu v Gíze.
Jedním z československých reprezentantů, který se v roce 1986 zúčastnil tzv. radioaktivního závodu Míru, byl i ústecký rodák Radovan Fořt.
V jižních Čechách existovalo město dnes označované jako „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo v březnu 1420, neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce.
Město Terezín je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Původně mělo sloužit jako obrana proti Pruské armádě.
Rozhlasové vysílání je od svého počátku plné premiér nejrůznějšího druhu. Jednu premiéru, a to dokonce světového rozměru, nabídl svým posluchačům právě sport.
Životní úspěch vybojoval 5. září 1960 na olympiádě v Římě český boxer Bohumil Němeček. Nezkušený 22letý mladík si mistrovsky poradil s celou světovou špičkou.
„Léta Páně 1321. český král Jan, vrátiv se ze svého Lucemburského hrabství, přijel do Prahy a po patnácti dnech uspořádal na Pražském tržišti turnaj.“
Železná opona netvořila právě díky rozhlasovým vlnám tak striktní hradbu mezi Západem a Východem, protože českoslovenští posluchači si mohli naladit také rakouský rozhlas.
Z Lokte odcestovala do Bavorska kolekce uměleckých předmětů. Šlo o část hradních sbírek, pro které si přijeli představitelé německého města.
Osud mu nadělil vzácný hudební dar, ale také krátký život. Řeč je o legendě československé scénické a filmové hudby Jiřím Bulisovi.
Podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s názvem můžeme setkat i v místním pojmenování.
Alžběta Báthoryová, přezdívaná Čachtická paní, pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších uherských šlechtických rodů. Verzí jejího příběhu existuje několik.