1988–1998: Znovuzrozená svoboda
Sovětský svaz se neslavně rozpadl a s ním i celé jeho impérium. Hebký samet revoluce začal drhnout o hrany reálné politiky. Československo se znovu rozdělilo.
28. října 1988 komunistická policie na Václavském náměstí v Praze pomocí psů, obušků, vodních děl a obrněných transportérů tvrdě rozehnala poklidnou demonstraci k 70. výročí vzniku Československa.
16. prosince 1988 po 36 letech provozu v celém Československu ztichly rušičky rozhlasového vysílání ze západu.
15. a 22. lednem 1989 proběhl takzvaný Palachův týden - řada protivládních demonstrací, opět brutálně rozehnaných Veřejnou bezpečností a Lidovými milicemi. Více než 800 účastníků demonstrací orgány zadržely, 8 lidí včetně Václava Havla bylo za výtržnictví odsouzeno do vězení.
4. dubna 1989 předseda federální vlády Ladislav Adamec na projevu před zástupci pražských národních výborů a státních podniků poprvé veřejně přiznal to, co už všichni věděli: ekonomika státu je v krizi, neboť nikdo nepracuje, jak má.
9. dubna 1989 proběhla v Československu poprvé od konce šedesátých let oficiálně soutěž o královnu krásy. Miss ČSSR byla zvolena Ivana Christová z Prešova.
Během září 1989 se na velvyslanectví NSR v Praze nahromadilo asi 11 tisíc občanů NDR, kteří se rozhodli využít situace k útěku na západ. Střed Prahy po jejich odchodu zaplnila hejna opuštěných automobilů značky Trabant a Wartburg.
12. listopadu 1989 byla papežem v Římu svatořečena Anežka Přemyslovna.
17. listopadu 1989 se povolené shromáždění studentů pražských vysokých škol k výročí protinacistické demonstrace při pohřbu studenta Jana Opletala v roce 1939 změnilo v demonstraci proti totalitnímu režimu. Policisté asi 50 tisíc demonstrantů na Národní třídě obklíčili z obou stran, následovalo nesmyslné bití a zatýkání, zachycené na videokamery, což později přesvědčilo o neudržitelnosti komunistického režimu i lidi, kteří na demonstraci nebyli. Začala Sametová revoluce.
19. listopadu 1989 na shromáždění v pražském Činoherním klubu bylo založeno Občanské fórum jako zastřešující organizace všech opozičních skupin.
25. listopadu 1989 se v Praze na Letenské pláni konalo nejpočetnější shromáždění asi 800 tisíc lidí.
26. listopadu začaly oficiální rozhovory mezi zástupci KSČ a Občanského fóra, dojednané Michalem Kocábem a Michalem Horáčkem.
27. listopadu1989 v celé republice od 12 do 14 hodin proběhla generální stávka.
29. listopadu 1989 poslanci federálního shromáždění z ústavy ČSSR vypustili články o vedoucí úloze KSČ a o marxismu-leninismu jako státní ideologii.
8. prosince 1989 prezident republiky Gustáv Husák vyhlásil amnestii pro všechny politické vězně.
10. prosince 1989 prezident Husák jmenoval nově vytvořenou „vládu národního porozumění“ pod vedením Mariána Čalfy, načež odstoupil.
29. prosince 1989 byl Václav Havel ve Vladislavském sále Pražského hradu jednomyslně zvolen prezidentem Československé socialistické republiky.
1. února 1990 ministr vnitra Richard Sacher rozkazem zrušil Státní bezpečnost, 7. února byla zrušena Národní fronta.
Federální shromáždění Ústavním zákonem ze dne 29. března 1990 změnilo oficiální název našeho státu z „Československé socialistické republiky“ na Československou federativní republiku“. Dlouho však nevydržel.
21. až 24. dubna 1990 Československo prvně v celých jeho dějinách navštívil papež, a to Jan Pavel II.
20. září 1990 se Československo stalo členem Mezinárodního měnového fondu i Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.
21. června 1991 začal poslední transport sovětských vojsk z území Československa.
1. července 1991 v Praze podepsali zástupci členských států včetně Československa dohodu o zrušení Varšavské smlouvy.
13. února 1992 se Československo jako 39. země světa oficiálně připojilo k internetu.
18. května 1992 odstartovala první vlna takzvané kupónové privatizace.
1. ledna 1993 se Československo rozdělilo na dva nástupnické státy - Českou republiku a Slovenskou republiku.
1. srpna 1993 začal platit zákon o protiprávnosti komunistického režimu.
Česká mezzosopranistka Magdaléna Kožená se v roce 1995 stala absolutní vítězkou 6. Mozartovy hudební soutěže v rakouském Salzburgu.
21. května 1995 papež Jan Pavel II. při své návštěvě Olomouce svatořečil Zdislavu z Lemberka a Jana Sarkandera.
28. listopadu 1997 někteří členové ODS využili nepřítomnosti svého předsedy Václava Klause a pomocí médií jej vyzvali k odstoupení z vedení strany. Pro zmíněnou událost se vžil název Sarajevský atentát.
22. února 1998 čeští hokejisté vyhráli zlaté medaile na zimních olympijských hrách v japonském Naganu.
9. července 1998 parlamentní strany ČSSD a ODS uzavřely „opoziční smlouvu“, jež menšinové vládě Miloše Zemana zaručila podporu „opozice“.