1948–1958: Bolševický teror

5. ledna 1949 byla v Moskvě založena Rada vzájemné hospodářské pomoci, obchodní organizace, sloužící jako mocenský nástroj Sovětského svazu pro centrální ovládání ekonomiky takzvaných socialistických států. Československo bylo jedním ze zakládajících států.

21. června 1949 komunisté po vykonstruovaném soudním procesu potupně popravili oběšením generála Heliodora Píku, který mimo jiné roku 1942 pomohl z dobrovolníků v Sovětském svazu vybudovat jednotky československé armády.

27. června 1950 komunisté v podobně inscenovaném procesu oběsili českou právničku, političku a bojovnici za práva žen Miladu Horákovou.

13. září 1951 protikomunistická odbojová skupina bratří Ctirada a Josefa Mašínů, synů slavného bojovníka proti nacistům Josefa Mašína, provedla svou první významnější akci - přepadení služebny Sboru národní bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou.

V červenci 1952 Emil Zátopek na olympijských hrách v Helsinkách vyhrál zlaté medaili ve třech disciplinách - v běhu na 5 a na 10 kilometrů i v maratonu.

5. března 1953 v Moskvě zemřel terorista, bankovní lupič a diktátor Josif Vissarionovič Džugašvili, známý pod krycím jménem Stalin.

14. března 1953 v Praze nedlouho po návratu ze Stalinova pohřbu zemřel československý prezident a vůdce komunistů Klement Gottwald. Jeho nástupcem ve státní i stranické funkci byl zvolen Antonín Zápotocký. Tím skončilo období nejzuřivějšího komunistického teroru v naší zemi.

1. května 1953 začalo veřejné vysílání Československé televize. Samozřejmě černobíle a na jediném programu.

1. června 1953 komunisté provedli „měnovou reformu“, ve skutečnosti státem řízené znehodnocení československé koruny. Jako slabá útěcha byl v Československu den předtím zrušen přídělový systém poukázek na nákup potravin a dalšího zboží, zavedený už roku 1939 německými okupanty.

V lednu 1956 na Zimních olympijských hrách v italském městě Cortina d'Ampezzo byla veřejnosti představena proudnicová limuzína Tatra 603 podle návrhu legendárního českého designéra Františka Kardause.

V září 1957 byl v Ústavu matematických strojů na Loretánském náměstí v Praze úspěšně oživen první československý počítač SAPO navržený Antonínem Svobodou.

17. dubna 1958 v Bruselu začala první velká světová výstava po skončení druhé světové války – Expo 58. Tvůrci československé expozice zde získali mezinárodní proslulost a desítky cen a medailí. Sci-fi film režiséra a výtvarníka Karla Zemana Vynález zkázy obdržel Velkou cenu v mezinárodní filmové přehlídce. Pro Expo 58 vznikl i projekt prvního multimediálního divadla na světě zvaného Laterna magika, či Polyekran, originální promítací systém společně ovládaných projektory filmů a diapozitivů na několik pláten s mnohakanálovým zvukem.