SERIÁL

1938–1948: Od války horké ke studené

Po Mnichovu (1939)

Československo bylo brutálně okleštěno a pak roztrženo. Po temném období druhé světové války se zdálo, že přicházejí lepší časy. Pak ale moc uchvátili komunisté.

Krátká a trapná éra druhé republiky začala symbolicky: 1. října 1938 na podnět guvernéra Národní banky Karla Engliše skupina vlastenců exhumovala ostatky Karla Hynka Máchy a na poslední chvíli je z Litoměřic, obsazovaných německým vojskem, převezla do Prahy. Básník byl později podruhé pohřben na Vyšehradě.

14. března 1939 se Slováci na nátlak Adolfa Hitlera odtrhli od druhé československé republiky a vyhlásili suverénní stát. Slovenská republika však byla ve skutečnosti pouhým satelitem nacistického Německa.

V noci na 15. března 1939 začala německá vojska obsazovat zbylé území českých zemí. Česká armáda, policie a četnictvo dostaly rozkaz neklást okupantům odpor. Přesto se Němcům postavili se zbraní v ruce vojáci 8. pěšího pluku „Slezského“, ubytovaní v Czajankových kasárnách v Místku, a statečně se tu bránili až do posledního náboje.

16. března 1939 byl výnosem Adolfa Hitlera vyhlášen takzvaný Protektorát Čechy a Morava.

17. března 1939 velitel německé armády Walter von Brauchitsch rozkazem zavedl v Protektorátu jízdu po pravé straně silnice. V Praze bylo potřeba upravit tramvajové linky a proto začala změna platit až od 26. března.

1. září 1939 Německo přepadením Polska rozpoutalo druhou světovou válku. Téhož dne měl premiéru jeden z nejúspěšnějších českých filmů všech dob, komedie Martina Friče Kristián s Adinou Mandlovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích.

28. října 1939 k výročí vzniku Československa proběhly v Praze i dalších městech manifestace, brutálně rozehnané gestapem. 11. listopadu zemřel na následky zranění student Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se proměnil v další projev odporu proti německé okupaci.

Nacisté tyto události využili jako záminku k likvidaci české vzdělanosti a 17. listopadu 1939 zavřeli všechny české vysoké školy. Údajně na tři roky, fakticky až do konce Protektorátu.

15. září 1939 odbojová organizace Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka, gestapem zvaná Tři králové, úspěšně odpálila pumy na policejním ředitelství a ministerstvu letectví v Berlíně.

10. května 1940 Wehrmacht překročil hranice Belgie, Holandska a Lucemburska. Začala tím takzvaná Blesková válka, vrcholící 14. června obsazením Paříže.

České letecké eso Josef František během září 1940 sestřelil nejméně 17 německých letadel, čímž se stal nejúspěšnějším spojeneckým pilotem celé bitvy o Británii.

30. prosince 1940 Tři králové provedli na nádraží v Berlíně atentát na Říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, který však přežil, neboť jeho vlak měl zpoždění.

22. června 1941 Němci napadli Sovětský svaz. Zpočátku útočníci postupovali opět bleskovou rychlostí, avšak Rudé armádě se je na konci roku za cenu obrovských ztrát podařilo zastavit před Moskvou.

Nejnebezpečnější muž Třetí říše, SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich, byl 27. září 1941 Adolfem Hitlerem jmenován zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Ihned přiletěl do Prahy a rozpoutal v naší zemi vlnu teroru.

2. října 1941 Reinhard Heydrich v Praze vyhlásil plán „konečného řešení české otázky“. Podle něj měl být český národ zcela zlikvidován: podle promyšleného klíče dílem vyvražděn, částečně vysídlen a malý zbytek poněmčen.

16. října 1941 z nádraží Praha-Bubny odjel první transport českých Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Němci podle odhadů do konce války vyvraždili nejméně 80 tisíc českých občanů židovského původu.

27. května 1942 českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík provedli atentát na Reinharda Heydricha, který na jeho následky 4. června zemřel. Nacisté v odvetu popravili tisíce českých vlastenců a zcela vyhladili obce Lidice a Ležáky.

V srpnu 1942 začala bitva u Stalingradu, jedno z největších válečných střetnutí všech dob. Skončila až v únoru příštího roku katastrofální porážkou německé armády. Znamenala obrat v celé druhé světové války. Němci se od července do srpna 1943 pokusili strhnout válečné štěstí zpět na svou stranu v bitvě u Kurska, kde však definitivně ztratili strategickou iniciativu a od té doby prakticky už jen ustupovali na všech frontách.

Pražské povstání (1945). Hlasatel Zdeněk Mančal

5. května 1945 vypuklo Pražské povstání proti nacistům. Díky statečnosti povstalců a brilantnímu vojenskému vedení se ho okupantům nepodařilo zlomit ani přerušit vysílání svobodného českého rozhlasu.

6. května 1945 ráno pronikly jednotky americké armády do Plzně.

8. května Německo kapitulovalo, boje však ještě neskončily.

9. května 1945 do Prahy dorazily tanky Rudé armády.

11.-12. května 1945 u Příbrami čeští partyzáni a vojáci Rudé armády porazili zbytky německé armády a jednotek SS. Teprve tím skončila druhá světová válka v Evropě.

26. května 1946 v obnoveném Československu proběhly první a nadlouho i poslední demokratické volby do parlamentu. Zvítězila v nich komunistická strana.

22. dubna 1947 vyrazili cestovatelé Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou na svoji první výpravu do Afriky a Jižní Ameriky vozem Tatra 87.

V lednu 1948 Československo začalo dodávat vznikajícímu státu Izrael zbraně a stalo se hlavním výcvikovým střediskem izraelských pilotů, výsadkářů a tankistů.

17.-25. února 1948 komunisté v Československu provedli nekrvavý státní převrat. Přinesl naší zemi přes čtyřicet let totalitního režimu, dvě mohutné emigrační vlny a hluboký mravní i hospodářský úpadek.

Spustit audio