SERIÁL

1918–1928: Splněný sen

Demonstrace v Praze 28. 10. 1918

Konec první světové války přepsal mapu Evropy. Československá republika od svého založení hrdě zamířila mezi kulturně i průmyslově nejvyspělejší země světa.

V říjnu 1918 stály československé legie v Rusku na vrcholu slávy - ovládaly Transsibiřskou magistrálu od Uralu až po Vladivostok a dokonce se chystaly rozdrtit bolševickou vládu útokem na Moskvu. Situace doma vypadala úplně jinak. Na počátku pátého roku strašné světové války v kdysi prosperujícím království českém panoval hlad, bída a nenávist k habsburské monarchii.

24. října začala italská ofenzíva, pod kterou se materiálně i morálně vyčerpaná rakousko-uherská armáda totálně zhroutila.

27. října zaslal ministr zahraničí hrabě Andrássy vládě Spojených států nótu, v níž Rakousko-Uhersko žádalo o mír a předem se podrobovalo veškerým podmínkám vítězů.

Vůdce českého zahraničního odboje tak rychlý rozklad nepřítele překvapil. 28. října 1918 profesor Tomáš Garrigue Masaryk nedělal nic zvláštního ve Washingtonu, doktor Edvard Beneš v Paříži a generál Milan Rastislav Štefánik na palubě lodi Korea Maru poblíž Honolulu. Vůdcové hlavních českých politických stran odjeli na jednání s Benešem. V Praze tak zůstali politici mladší generace Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Antonín Švehla, kteří se chopili příležitosti a provedli brilantní převrat bez jediné kapky krve. Samostatný stát improvizovaně vyhlásil pod sochou svatého Václava katolický kněz Isidor Zahradník.

A už 30. října 1918 mistr Alfons Mucha během pouhého jediného dne vytvořil symbol suverenity nového státu - první československou poštovní známku se sluncem svobody, vycházejícím nad Hradčany.

11. listopadu 1918 kapituloval hlavní agresor - Německo. Téhož dne abdikoval poslední rakouský císař a nekorunovaný český král Karel I. Skončily boje na všech frontách. Sotva však přišel mír, na svět se snesla nová pohroma: pandemie španělské

chřipky, která zahubila mezi 50 a 100 miliony lidí, tedy mnohem více než celá první světová válka.

14. listopadu 1918 byl prvním prezidentem Československé republiky zvolen T. G. Masaryk, tehdy ještě v cizině.

Nový stát se utěšeně rozvíjel kulturně i hospodářsky. Koruna československá se brzy stala jednou z nejpevnějších světových měn.

11. ledna 1920 skupina rebelských římskokatolických kněží poté, co jim papež odmítl zrušit celibát, vyhlásila vznik národní Církve československé husitské.

2. ledna 1921 se konala premiéra sci-fi dramatu Karla Čapka R.U.R., jež dalo světu nové slovo: robot. Vymyslel ho ovšem Karlův bratr Josef.

10. února 1922 profesor Univerzity Karlovy Jaroslav Heyrovský objevil polarografii.

V srpnu 1922 při svém pobytu v lázních Planá nad Lužnicí se spisovatel Franz Kafka rozhodl nikdy nedokončit svůj nejslavnější román Zámek.

18. května 1923 ze stanu půjčeného od skautů na louce ve Kbelích u Prahy poprvé vysílal budoucí Český rozhlas. Přijímač - tehdy jediný v celé republice - stál v pražském kině Sanssouci.

16. října 1925 Francie s Československem uzavřela smlouvu o vzájemné vojenské pomoci v případě napadení.

9. května 1926 Eliška Junková na vozu Bugatti T35 zvítězila v jízdě do vrchu Zbraslav–Jíloviště a tím jako první žena na světě vyhrála mezinárodní automobilový závod.

3. října 1926 český rozhlas vysílal první přímý sportovní přenos v Evropě. Fotbalový zápas SK Slavia Praha - Hungaria Budapešť na Letenské pláni komentoval do mikrofonu Josef Laufer. Zrodil se fenomén virtuální reality.

24. června 1927 čeští hermetici pod vedením Jana Kefera založili sdružení Universalia.

13. dubna 1928 avantgardní průkopník kinetického umění Zdeněk Pešánek ve Smetanově síni Obecního domu na koncertu představil svůj Barevný klavír (spektrofon). Přístroj podle přehrávané hudby promítal měnící se barevná světla a tvary.

24. května 1928 nad severním pólem přeletěl jako první Čech František Běhounek, specialista na kosmické záření, vědecký člen posádky vzducholodi Italia pod velením generála Umberta Nobileho.

Spustit audio