SERIÁL

1928–1938: Stín hospodářské krize

Graf poklesu průmyslové produkce v ČSR v době krize (1933)

Nadějný rozvoj Československa zmařila světová hospodářská krize a nástup nacismu. Vláda přijala podmínky Mnichovské dohody a tím přišel hořký konec první republiky.

12. března 1929 Osvobozené divadlo uvedlo revui Premiéra Skafandr, v níž se poprvé autorsky sešli Jiří Voskovec a Jaroslav Werich s Jaroslavem Ježkem. Premiéru tu měla i jejich slavný foxtrot Tři strážníci.

28. září 1929 byla po dlouhých 585 letech skluzu konečně dostavěna pražská katedrála svatého Víta.

4. října 1929 Ing. Václav Maria Havel otevřel funkcionalistickou restauraci Barrandovské terasy podle projektu architekta Maxe Urbana. Slavnostní premiéry se zúčastnilo asi 50 000 návštěvníků, k tanci hrál nejmódnější pražský orchestr R. A. Dvorského.

24. října 1929 začal krach na newyorské burze, který spustil Velkou hospodářskou krizi. Slibně se rozvíjející Československo zasáhla světová krize o něco později, ale o to silněji a naše ekonomika už nikdy nepřekonala svůj vrchol na konci dvacátých let.

27. února 1930 měl v pražském kinu Alfa premiéru první český zvukový film Tonka Šibenice o prostitutce, která splnila poslední přání zločinci před popravou. Natočil ho režisér Karel Anton podle povídky E. E. Kische. Původně němý film byl ozvučen až dodatečně v ateliérech Gaumont ve Francii, zároveň česky, německy i francouzsky.

5. února 1932 v časopisu Malý čtenář začala vycházet na pokračování povídka Lovci sobů a mamutů od Eduarda Štorcha, doprovázená ilustracemi Zdeňka Buriana. Obrazy z pravěku později Buriana proslavily po celém světě.

18. ledna 1933 italský hudební skladatel Giuseppe Becce v pražském kině Lucerna osobně dirigoval orchestr při slavnostní premiéře filmu Extase režiséra Gustava Machatého. Film způsobil světovou senzaci erotickými scénami, papež Pius XII. jej odsoudil, Adolf Hitler zakázal.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 proběhl jediný a navíc značně amatérský pokus o fašistický převrat v dějinách Československa. Ozbrojený oddíl členů Národní obce fašistické zaútočil na Svatoplukova kasárna v Brně-Židenicích. Vojáci s pomocí četníků však pučisty bez potíží odrazili a většina fašistů skončila za mřížemi.

30. ledna 1933 německý prezident Hindenburg jmenoval říšským kancléřem Adolfa Hitlera.

2. září 1933 železničáři v Bratislavě a Košicích našli dva kufry s rozřezanou mrtvolou prostitutky Otýlie Vranské. Její vražda dodnes nebyla objasněna a stala se nejslavnějším kriminalistickým případem první republiky.

1. října 1933 učitel tělocviku v Aši Konrad Henlein založil Sudetoněmeckou stranu.

5. března 1934 vyjela na silnici vizionářská Tatra 77 konstruktérů Hanse Ledwinky a jeho syna Ericha, první sériově vyráběný aerodynamický automobil na světě.

27. března 1935 na pozvání Skupiny surrealistů v ČSR přijeli do Prahy francouzští surrealisté: básník a prozaik André Breton v doprovodu své tehdejší manželky, malířky Jacqueline a básník Paul Eluard.

19. května 1935 Sudetoněmecká strana vyhrála volby do parlamentu Československé republiky, prezident Masaryk ji však do vlády nepustil.

14. července 1937 agent německého Abwehru Paul Thümmel, známý pod krycím jménem A-54, podepsal spolupráci s československou zpravodajskou službou. Později se stal nejslavnějším špiónem 2. světové války i jedním z milenců herečky Lídy Baarové.

14. září 1937 zemřel první československý prezident T. G. Masaryk. Na čestné stráži u jeho rakve stál bývalý legionář a budoucí velekolaborant s nacistickou Třetí říší Emanuel Moravec.

Na počátku roku 1938 Antonín Svoboda a Vladimír Vand vynalezli první elektromechanický analogový počítač pro řízení palby protiletadlových kanónů na světě, který mohl výrazně zvýšit šance Československa ve válce s Německem.

23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace branné moci Československé republiky jako odpověď na provokace ze strany Velkoněmecké říše.

30. září 1938 v Mnichově zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepsali dohodu o odstoupení našich pohraničních území Německu. Československo nebylo na jednání pozváno. Ještě toho dne československá vláda diktát mocností přijala, přestože k tomu podle ústavy neměla právo. Nazítří začala německá armáda obsazovat pohraničí, které bylo přes tisíc let nedílnou součástí českého státu. A to byl konec naší první republiky.

Spustit audio