SERIÁL

1958–1968: Socialismus s lidskou tváří

Alexandr Dubček (1968)

Politická obleva. Československá nová vlna ve filmu stejně jako v celé společnosti spláchla cenzuru i diktaturu jedné strany. Brzy však přijely sovětské tanky.

Výstava Expo 58 v Československu nejen prosadila do popkultury svébytný designový „bruselský“ styl, ale také zahájila desetiletí postupné liberalizace, jež skončila až okupací vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

26. října 1959 Jaroslav Heyrovský za objev polarografie jako první (a zatím i poslední) Čech v dějinách získal Nobelovu cenu za chemii.

11. července 1960 nová ústava změnila název našeho státu na Československou socialistickou republiku. Stanovila také socialismus jako státní zřízení a vedoucí úlohu KSČ. Rovněž zavedla nový ošklivý státní znak, v němž měl český lev místo korunky pěticípou hvězdu a husitskou pavézu místo heraldického štítu.

V roce 1961 Spojené státy rozmístily v Itálii a Turecku balistické rakety vyzbrojené jadernými hlavicemi, schopné zasáhnout Moskvu. Sovětský svaz odpověděl tím, že od července 1962 začal přesunovat své raketové systémy na Kubu. 24. října zahájily Spojené státy námořní blokádu Kuby a 27. října dal americký prezident Kennedy sovětskému vůdci Chruščovovi ultimátum, aby do 48 hodin stáhl sovětské rakety z Kuby. Další den Chruščov odpověděl, že rakety z Kuby odstraní. Během takzvané Karibské krize měl svět ve své historii zřejmě nejblíže k jaderné válce.

18. listopadu 1966 měl premiéru film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky natočený podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Roku 1968 film získal cenu Americké filmové akademie Oscar za nejlepší cizojazyčný film.

Na jaře 1967 vyšel v nakladatelství Československý spisovatel první román Milana Kundery Žert.

21. dubna 1967 v kanadském Montréalu začala světová výstava Expo 67. Poprvé tu byl představen avantgardní audiovizuální projekt Kinoautomat autorů Radúze Činčery, Pavla Juráčka, Jána Roháče, Vladimíra Svitáčka a Jaroslava Friče. Základem Kinoautomatu byl první interaktivní film na světě Člověk a jeho dům, jehož diváci mohli v klíčových okamžicích rozhodovat, jak bude pokračovat děj.

27. června 1967 v Praze začal IV. sjezd svazu spisovatelů, který se nečekaně proměnil v otevřený protest proti politice vládnoucí komunistické garnitury a stal se spouštěcím mechanismem nedlouhého období politického uvolnění v Československu, zvaného Pražské jaro 1968.

4. března 1968 byla (vůbec poprvé v českých dějinách) zrušena cenzura. Žel, ne na dlouho.

20. srpna 1968 večer začala Československo obsazovat vojska Sovětského svazu, Polské lidové, Německé demokratické, Maďarské lidové a Bulharské lidové republiky. Přestože invaze proběhla bez vědomí prezidenta, vlády i většiny vedení komunistické strany, armáda i policie dostaly rozkaz nebránit se. Stejně jako v březnu

1939 se na odpor postavila jediná kasárna v zemi – příslušníci elitního 7. výsadkového pluku v Holešově.

Kratičký záblesk svobody nadlouho překryly temné mraky počínající normalizace.

Spustit audio