Rorátní svíce a polaz patří k pozapomenutým adventním a vánočním zvykům

26. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výstava Vánoční světlo ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy

Vánoční světlo – pod tímto názvem vznikla předloni ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti zajímavá výstava, kterou letos v pozměněné podobě připravilo pro své návštěvníky Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. V současné době zavřených muzeí ji navštívíme alespoň ve vyprávění kurátorky a zamyslíme se na několika zapomenutými zvyky spojenými se světlem.

Kult světla byl součástí náboženských obřadů už před příchodem křesťanství. Plameny věčného světla hořely například v antických chrámech. Kultovní význam měl i zimní slunovrat, kdy se dny opět začínají prodlužovat. Křesťanská tradice ho později spojila s oslavou svátku narození Božího syna, který má být Světlem světa. Slovo má kurátorka výstavy Vánoční světlo Ivana Kubečková.

„Vánoční světlo nám reprezentuje především ten zásadní duchovní symbol. Ale nositeli a dalšími atributy, které nám tento symbol zpřítomňují a přibližují, jsou například svíce, vyobrazení betlémské hvězdy v betlémech, konec konců i oblíbené vánoční ozdoby nám odrážejí světlo a symbolizují zase tu naději, kterou narození Spasitele přináší.“

Prvními křesťany byl Ježíš symbolicky označován za svíci, která bude svítit všem. První svíce byly vytvořeny z včelího vosku a během 4. století našeho letopočtu se staly součástí bohoslužeb v křesťanských svatyních. V běžném životě se však téměř nepoužívaly, protože jejich výroba byla velmi nákladná. Do šlechtických sídel a měšťanských domácností se svíce dostaly až od 17. století. Ivana Kubečková upozorňuje na zajímavou roli svíčky v době adventu.

„Co je málo známé a co dochovalo už jen ve sbírkách sběratelů a muzeí, jsou rorátní svíce, které byly zhotovovány z takzvaného voskového drátu, v podstatě z nekonečné tenoučké svíčky. Ta se formovala do nejrůznějších tvarů, nejčastěji věnečku, dokonce i knihy, mohlo to mít tvar i ryby nebo kvádříku, byla to celá tvarová škála. Ozdobené byly nalepovacími dekoracemi z vosku, vyražené z voskového papíru, nebo i jiným způsobem dekorované, které se používaly při velmi specifických příležitostech v období adventu. V adventu se už od dob Karla IV. sloužily ranní bohoslužby doprovázené zpěvy, a lidé si svítili nějakým svítidlem jednak při cestě na tu bohoslužbu, protože šli ještě za tmy, ale hlavně tyto krásně vinuté a zdobené svíčky si lidé rozsvěceli v kostelních lavicích, aby viděli do modlitebních knih a zpěvníků.“

Zajímavým vánočním zvykem, který by stál za obnovení, bylo zavěšování symbolu slunce, tzv. polazu, nad stůl ve světnici.

Plakát k výstavě Vánoční světlo ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy

„I slovo polaz je slovanského původu. Celá tato tradice je trošičku regionálně ohraničená a váže se spíš k oblastem východní Moravy, než že by byla rozšířená tady v Čechách. Je to kruhovitý útvar, kdy se pevná základna, kterou prapůvodně reprezentovalo jablíčko, koule těsta nebo brambor, obalila mechem, do toho se zapichovaly špejle ozdobené sušeným ovocem, sušenými švestkami, odstřižky látek, oříšky, čímkoli, co bylo dostupné a bylo možné napíchnout na nějaké špejličky a zapíchnout do toho základu. Tento kruhový útvar symbolizuje to období zimního slunovratu, kam pro nás teď spadají Vánoce. Ale přímo křesťanskou symboliku nepředstavuje, ale představuje slunce, návrat nového zemědělského roku, nového života. A v přeneseném významu pochopitelně tam zase ty duchovní symboliky můžeme mít.“

Ještě před první světovou válkou patřil k výslužce každého pacholka odcházejícího ze služby výslužkový koláč.

„Výslužkový koláč mohli dostávat mládenci, když jim končila služba, spolu se standardní výsluhou od hospodyně na svátek svatého Štěpána, když končili. Děvčatům končívala služba na Nový rok a také mohla dostat výslužkový koláč. Hospodyně upekla zpravidla kynutou buchtu, oni si ho ozdobili zelení, větvičkami, což je symbol nového života, nastávajícího roku, a někdy ho ozdobili i svíčkami, aby ještě umocnili tyto aspekty. Pak obcházeli po vesnici s tím rožehnutým výslužkovým koláčem. Je to zase velmi málo známá tradice v našem prostředí.“

Světlo je symbolem Vánoc dodnes a vidíme ho i ve výzdobě našich měst a vesnic, kdy vedle rozsvíceného stromu jsou populární i osvětlené betlémy a další dekorační prvky.

Spustit audio