Betlémy z Bechyně zachycují výrobu keramiky, místní sakrální památky i vesnický život se vším všudy, včetně hospodského karetního stolku a kadibudky
Jiný kraj, jiný mrav – a také jiný betlém. V jihočeské Bechyni, která je proslulá výrobou keramiky, mají vyřezávaný mechanický betlém, kde vedle jesliček najdeme různé činnosti spojené s keramikou. K vidění je v domku řezbářů Karla a Libora Šedinových, kteří už sedmým rokem představují i další skvosty ze své sbírky betlémů.
Řezbářství se v rodině Šedinů dědí už po čtyři generace. Nejmladším nositelem tradice je Libor Šedina, který zrovna spouští mechanický Bechyňský betlém.
„Samozřejmě nám to vrže, píská, skřípe, to je duch toho betléma, že je to skutečně živé, není to nijak nahrané, že skutečně ty vačky, táhýlka, řemínky fungují...“
Vedle jesliček s novorozeným Kristem jsou různé výjevy z Bechyně.
„Tady třeba vidíme část bechyňského náměstí, kde probíhají bechyňské hrnčířské trhy, protože Bechyně má keramickou tradici. Tady se od nepaměti těžila kvalitní červenice a kaolíny, to byly materiály, ze kterých se vyráběla keramika. A tady jsme právě chtěli přiblížit lidem, jak výroba keramiky probíhala. Začínáme těžbou hlíny, jak se hlína těžívala, jak se ručně nakopávala a vozila na vozíkách. A potom jak se ta surovina zpracovávala. Vidíme třeba nandávání do truhlíků, udusávání, vyklápění takových cihliček, které hrnčíř používal na točení krásných džbánů nebo krásného hrnčířského zboží. Vidíme dvě techniky malování na vypálenou keramiku – malovalo se ornamentálním způsobem nebo takzvaným kroužkováním. To všechno tady můžete vidět.“
Slyšet je i voda.
„Zvláštností je tady bechyňská kašna, která je na náměstí dominantou. Ta skutečně funguje, protéká jí voda, takže je to takový unikát mezi českými betlémy, že tady skutečně vidíme vodu, která protéká tím dřevem.“
Bechyňský betlém je členěn do čtyř pater.
„V prvním patře je bechyňské náměstí s probíhajícími hrnčířskými trhy a jednotlivý proces výroby keramiky. V druhém patře vidíme Svatou rodinu a k ní přistupující tři krále, darovníky a pasáčky se stády ovcí a na levé straně samotnou těžbu hlíny. Ve třetím patře se nám objevují další výjevy, jsou tam jednotlivé dílny bechyňských známých řemesel. Třeba tu vidíme ševce, krejčího, řezbáře, pekaře, bednáře. A úplně nahoře u stropu je další čtvrté patro, ve kterém jsme chtěli ukázat jednotlivé kapličky a Boží muka, které se tady na bechyňsku vyskytují a vyskytovaly. Vidíme tu i bechyňskou židovskou synagogu, která také neodmyslitelně patří k Bechyni.“
V jiné místnosti je další rozsáhlé dílo – Blatský betlém, který vytvořil otec Libora Šediny.
„Blatský betlém je inspirovaný tátovou rodnou vsí. Tyto jihočeské štíty, které ukazují selské baroko, se objevovaly i v tátově rodné vsi v Pošumaví u Sušice, protože tam kdysi stavěli lidé, kteří přišli tady odsud z Blat a přinášeli si tam zvyk krásného selského baroka. Tento betlém dělal táta 40 let. Je koncipován do čtvera ročních období, je to takový unikát tady v Čechách, protože jsou v něm obsaženy veškeré práce a zvyky, které se udržovaly na venkově ke konci 19. a začátkem 20. století, ještě do 50. let, jak to táta zažil. Vidíme tady masopustní obchůzku nebo obchůzku tří králů, nebo támhle vidíme čerta, anděla, Mikuláše, nebo výlov rybníka a jak se prodávaly ryby, támhle veze pantáta dřevo na zimu na voze s koňmi s potahem, támhle vidíme, jak přišel sedlák okovat koně ke kováři, také venkovskou hospodu, jak se dříve hrávaly karty na karetním stole. Také tam je kadibudka, dokonce ji i otvíráme na požádání, ale to je soukromé, takže pozor, aby na nás nevyskočil pán. Jinak samozřejmě nesmí chybět jesličky.“
Blatský betlém vyřezával Karel Šedina po paměti, do které se mu hluboce vryly postavy z dětství.
„Kovářovi u nás ve vesnici jsem chodil pro pivo. Vždy mi říkal: ‘Dojdi mi koupit dvě piva a jedny Globusky.’ To byly cigarety. Tak jsem mu koupil dvě piva, vždy jsem šel z té hospody, upil jsem si z toho džbánku a dočepoval jsem mu tam z pumpy na návsi. Přinesl jsem mu to do kovárny, on se napil a vždy říkal: ‘To jsem si ale pochutnal.’ A utřel si pusu. Dnes je ještě živ jeho syn, tomu je 85 let, po něm už nikdo není. Ten kovář už je dávno mrtvý. Mně bylo 10 let a jemu 65. Syn je také tady v betlémě.“
U Šedinů není o návštěvníky nouze. Mezi nově příchozími jsem zastihla paní Bonďu Blažkovou z Prahy.
„Jsme tady v lázních a dozvěděli jsme se, že to tady je, tak se jdeme podívat. V životě jsme tu nebyli, neviděli jsme to, tak se těšíme, co uvidíme. Je to takové adventní zastavení.“
Betlémy u Šedinů v bechyňské ulici U stadionu jsou k vidění do 8. ledna denně od 10 do 17 hodin.