Recepty

Pstruh patří do čeledi čeledi lososovitých. Podle prostředí ve kterém žije a tvaru těla rozlišujeme pstruha mořského, jezerního a pstruha potočního.

Příchod jara znamenal oživení i pro kuchyně našich babiček. Mezi čerstvé bylinky, které používaly při vaření, patří česnek viniční.

Pokud ještě něco zbylo z pomlázky…

Milovníky vláčných koláčů výrazné chuti potěší náš dnešní tip na koláč z celých pomerančů.

V receptech našich babiček se dozvíme, jak si hospodyně poradily s vykoledovanými vajíčky, i pro vás může být inspirací recept na vaječný vyběhlík s jablky.

Co jste si vykoledovali, to si také snězte…

Jak chutná kapr – smažený v trojobalu, i v jiných úpravách to víme. Také určitě známe chuť lahodných pstruhů a možná jsme okusili i jiné ryby.

Že k velikonoční koledě patří vajíčka, ví snad každý. Jaký význam ale vajíčko mělo v dobách našich babiček, připomenou Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Vyzkoušejte na Velikonoce tradiční recept z egerlandské kuchyně. Takzvané lebkuchendocken jsou sice na přípravu poněkud náročnější, výsledek ale stojí za to. 

Křupavé čtverečky, které si můžete udělat také v bezlepkové variantě, se hodí k vínu i pivu. Na neskutečně jednoduchý a chutný recept vám stačí jen pár surovin.

Celkem třikrát až čtyřikrát projde vajíčko rukama farmáře na slepičí farmě Vejce ze Šumavy, než odjede k prodejcům nebo přímo k zákazníkům.

Na Velký pátek se v dobách našich babiček dodržoval přísný půst a jedly se například pohankové placky se špenátem z kopřiv.

Inspirujte se tradiční egerlandskou kuchyní! Šéfkuchař restaurace Na Gruntu Ondřej Kurák nám prozradil jednoduchý recept na jarní polévku s podmáslím a zastřeným vejcem. 

Příprava je sice poněkud náročnější a delší, ale výsledek je opravdu skvělý. Navíc na konci receptu najdete i určitá zjednodušení.

Zatím co pro nás je koleda spojená s Velikonočním pondělím, v dobách našich babiček se chodilo vícekrát. I na Zelený čtvrtek. A vařit budeme postní kopřivovou polévku.

Mazanec je symbolem slunce a pekl se obvykle na Bílou sobotu. 

Velikonoce patří k největším křesťanským svátkům - symbolizují vykoupení, naději a znovuzrození Krista. Jsou také svátkem jara a oslavou toho, že se příroda opět probouzí.

Škaredá, sazometná, nebo černá. Tak se v dobách našich babiček říkalo předvelikonoční středě. A muselo se podávat něco, co sice bylo výborné, ale nemělo výborně vypadat.