Pravoslavná církev bude mít nové světce – po atentátu na Heydricha v chrámu ukrývali parašutisty

Kanonizační ikona svatých novomučedníků českých
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kanonizační ikona svatých novomučedníků českých

Do kalendáře pravoslavné církve budou příští sobotu zapsáni noví světci. Jedná se o hrdiny 2. světové války, kteří po atentátu na Heydricha v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze ukrývali parašutisty. Všichni z nich byli poté mučeni a popraveni, a v koncentračních táborech zahynuli i jejich příbuzní.

K novomučedníkům české pravoslavné církve patří především duchovní Vladimír Petřek a Václav Čikl, a také laik Jan Sonnevend. Současný představený pravoslavného katedrálního chrámu v Praze otec Václav Ježek o nich říká:

Václav Ježek: „Všichni ti otcové, kteří tady tehdy sloužili a kteří zahynuli, byli vlastenci. Ta spojitost je málo zdůrazňována. Nejen že se zachovali jako církevní lidé, ale byli také napojení na odboj, například vydávali křestní listy Židům a tak dále.“

Jak se propojily životy lidí z chrámu svatých Cyrila a Metoděje s životy parašutistů, vysvětluje Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.

Zdeněk Špitálník: „Hned po atentátu na Heydricha se domácí spolupracovníci parašutistů snažili nalézt bezpečný úkryt. Nicméně díky kontaktům Petra Fafka, což byl jeden z hlavních spolupracovníků mužů z výsadku Anthropoid, se podařilo nakontaktovat na Jana Sonnevenda, představitele rady starších pravoslavné církve, který parašutistům nabídl úkryt v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje. A následně důležitou roli při ukrývání sehrál i Vladimír Petřek, který byl parašutistům věkově i svou životní zkušeností nejblíže. On se o ně každodenně staral, nosil jim zásoby atp.“

Představeným chrámu tehdy byl Václav Čikl, který od počátku nacistické okupace spolupracoval s odbojem.

Zdeněk Špitálník: „Václav Čikl rovněž o parašutistech věděl, na rozdíl od biskupa Gorazda, který byl o celé věci informován až později.“

Všichni tři za svou pomoc parašutistům zaplatili životem – a nejen oni!

Zdeněk Špitálník: „Po 18. červnu, kdy došlo k velkému boji v kostele, začalo obrovské zatýkání a gestapo zatýkalo členy pravoslavné církve z Prahy 2, následoval velký proces s představiteli pravoslavné církve, který proběhl 3. září 1942, o den později byli tři nejvyšší představitelé a nejbližší spolupracovníci parašutistů popraveni, den po nich byl popraven Vladimír Petřek. Následně byli převezeni i ostatní církevní hodnostáři pravoslavné církve do koncentračních táborů, kde byli popraveni. Týkalo se to dalších dvanácti spolupracovníků pravoslavné církve.“

Na kanonizační ikoně svatých novomučedníků českých je celkem 18 postav. Otec Václav Ježek vysvětluje, o koho se jedná.

Václav Ježek: „To jsou všechno příbuzní, manželky, sestry, bratři těch zemřelých. Mluvíme tady o otci Petřekovi a Čiklovi, o předsedovi rady starších Janu Sonnevendovi, o kostelnících Ornestovi a Loudovi. To jsou všechno jejich příbuzní. Většina z nich skončila v Osvětimi či v Mauthausenu a dříve nebo později byla popravena.“

I tito příbuzní se snažili v koncentračních táborech svým spoluvězňům pomáhat – jeden třeba jako hudebník, jiný jako lékař.

Václav Ježek: „Josef Petřek, který byl otcem kněze Petřeka a zahynul v Osvětimi, ale i tam pomáhal mnoha lidem jako doktor.“

Dnem liturgické vzpomínky novomučedníků českých bude 5. září.

Václav Ježek: „Tento den souvisí s jejich smrtí. V pravoslavné tradici se většinou připomíná to období, kdy ten člověk zemřel. To je ten den, kdy by se mělo vzpomínat.“

Přitom 5. září byl popraven Vladimír Petřek, zatímco jeho spolupracovníci Václav Čikl, Jan Sonnevend a také biskup Gorazd byli zastřeleni už o den dříve.

Václav Ježek: „Souvisí to s tím, že podle pravoslavné tradice den začíná už večer. Takže když mluvíme o 4. září, tak liturgicky už je to 5. září.“

Kanonizační liturgie se uskuteční v sobotu 8. února od půl desáté dopoledne v katedrálním chrámu.

Václav Ježek: „Ta liturgie je samozřejmě velice slavnostní. Pokud se dochovaly nějaké předměty, které jsou spojeny s těmito mučedníky, tak se můžou vystavit. U nás jsou to například mitry a oblečení, které používali tito naši světci z chrámu, takže ty vystavíme. Hlavním symbolem toho kanonizačního procesu je kanonizační ikona, která je jakýmsi středem. Ta ikona v tom okamžiku neslouží jen jako jakýsi obraz, ale slouží jako jakási vstupní brána v tom vztahu – jako kdyby tam ti lidé byli, když to tak polopaticky řeknu.“

Liturgii bude sloužit metropolita Rastislav, který je hlavou pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Václav Ježek: „Probíhá běžná liturgie, slouží ji metropolita. Předtím se ještě může naposled sloužit panychida jako symbol toho, že se za ně ještě modlíme, a potom najednou přichází moment uvědomění toho, že tito lidé jsou skutečně svatí. Takže je to slavnostní liturgie, přijdou různí biskupové, hosté ze Srbska, z různých dalších zemí, kteří se na tom podíleli. Budou reprezentovány země, které měly nějakou souvislost s jejich životy – třeba Srbsko, Rusko, Ukrajina a další země.“

V kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze mohou zájemci zdarma navštívit Národní památník hrdinů heydrichiády.