Lidé bez domova s hendikepem mohou v naší metropoli poprvé trávit zimu v ubytovně s celodenním provozem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pokoj v ubytovně Vackov připravený pro zimní pobyt lidí bez domova s handicapem

Ulica je krásny dom – zpívá se v jedné populární slovenské písni. Ovšem pan Jan, který už na ulici žije dvanáct let, říká, že to není pravda. Právě on se stal jedním z klientů ubytovny pro lidi bez domova s hendikepem, která se letos poprvé otevřela na pražském Žižkově.

Poprvé v historii zimních opatření Magistrátu hl. m. Prahy se pro lidi bez domova otevřela ubytovna s celodenním provozem. Najdeme ji v prostorách ubytovny Vackov a v provozu je od 1. prosince do 31. března. O klienty se tam starají pracovníci organizace Naděje. Slovo má Gabriela Sčotková.

Gabriela Sčotková: „Zkušenosti z posledních let nám naznačily, že noclehárny jsou nedostačující a že bychom pro lidi bez domova potřebovali celodenní ubytování, protože se často potýkali se zdravotními problémy a kolikrát se stalo, že třeba nebyli schopní ráno odejít z noclehárny a my jsme narychlo hledali nějaké ubytování. Ale v zimě je ten problém, že azylové domy jsou většinou plné, takže jsme pak hledali různá náhradní řešení. Proto jsme rádi, že letos s podařilo otevřít ubytovnu Vackov v celodenním provozu.“

Jako zdravotní sestra i jako sociální pracovnice je klientům k dispozici Petra Strnadová.

Petra Strnadová: „Jsou to většinou klienti, kteří mají nějaký zdravotní problém. Jsou tady klienti s nedoléčenými bércovými vředy, nebo klienti se špatným pohybem, nebo lidé, kteří byli propuštěni z nemocnice, a nenašlo se jim návazné bydlení. Máme tady 3x denně stravu a já tady funguji jako sociální pracovnice, takže řešíme i sociální problematiku, a jsem tady i jako zdravotní sestra, takže hodně řešíme zdravotní stav.“

Ve Středisku pomoci Vackov jsou třílůžkové pokoje, a od samého začátku je o ně velký zájem.

Pokoj v ubytovně Vackov připravený pro zimní pobyt lidí bez domova s handicapem

Petra Strnadová: „Je tady kapacita 24 klientů – muži i ženy. A máme dva dvoulůžkové krizové pokoje, když je třeba někdo infekční, aby byl nějakou dobu v karanténě, než ho ubytujeme do klasického pokoje.“

Personální situace je následující.

Petra Strnadová: „Jsou tady dva pracovníci přes den a dva přes noc. Kromě toho tady má zázemí ještě náš noční program, kdy pracovníci v noci chodí za lidmi, vyhledávají je v terénu, a když najdou někoho, kdo potřebuje pomoc našeho střediska, tak se domluvíme na možnosti ubytování.“

Jedním z klientů ubytovny je pan Jan. Na ulici ho přivedl řetězec peripetií.

Klient Jan: „Rozvedl jsem se a to byl začátek. Pak jsem přišel o práci. Potom se mi stal úraz – tramvaj mi rozdrtila nárt a dostal jsem do té nohy sněť, takže mi ji museli amputovat až pod kolenem.“

Pan Jan už je na ulici dvanáct let a předchozí zimy trávil, jak se dalo.

Klient Jan: „Buď jsem byl v nemocnici nebo v blázinci, abych vůbec přežil zimu. Anebo jsem byl u kamarádů, jenomže kamarádi padli u Stalingradu a jinak potřebují pořád peníze, jinak na vás kašlou.“

A jak dodává PR pracovnice Naděje Gabriela Sčotková, ubytovna s celodenním provozem by pro lidi bez domova s handicapem byla výraznou pomocí po celý rok.

Gabriela Sčotková: „My bychom určitě byl pro, protože zkušenosti z posledních let nám ukazuje, že populace lidí bez domova stárne. A podobně jako když stárne běžný člověk, tak je čím dál víc nemocný, se i lidé bez domova potýkají s různými chorobami. Takže bychom uvítali, kdybychom měli jakýsi specializovaný azylový dům právě pro lidi jak starší, tak hlavně pro lidi nemocné. Také bychom chtěli bezbariérový přístup, který tady v ubytovně Vackov není.“

Řada ubytoven pro lidi bez domova nepřijímá klienty pod vlivem alkoholu. Ve Středisku pomoci Vackov je přístup o něco liberálnější.

Gabriela Sčotková: „Občas ti naši klienti bojují se závislostí na alkoholu, jsou to i starší klienti. My se snažíme to nějakým způsobem tolerovat, pokud to jde, pokud nejsou třeba agresivní, neohrožují ostatní, nebo neohrožují třeba zaměstnance. Většinou se je snažíme v té službě udržet, protože si myslíme, že závislost je nemoc jako každá jiná a že kvůli závislosti by člověk neměl umírat na ulici.“

Štědrovečerní tabule ve středisku Naděje v Praze U Bulhara

I ve Středisku pomoci Vackov se slavily Vánoce.

Gabriela Sčotková: „Klienti dostali štědrovečerní večeři, měli bramborový salát a řízek. A už se stalo i tradicí, že nám dobrovolníci dodávají cukroví, takže každý rok máme pro klienty a klientky našich služeb cukroví, ať už se jedná o klienty nocleháren, azylových domů nebo o klienty v terénu.“

Během loňské zimy poskytla NADĚJE lidem bez domova přes 37 tisíc noclehů, vydávala potravinovou a materiální pomoc a poskytovala také zdravotnická ošetření.