Svůdník, dobrodruh, svobodný zednář, tajný agent a ze všeho nejméně asi knihovník Duchcovského zámku. To vše byl Giacomo Casanova. Narodil se 2. dubna 1725 v Benátkách.
Z malé krachující obuvnické dílny dokázal vytvořit mezinárodní impérium. Jak vypadala jeho cesta na vrchol?
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Pravidelní návštěvníci bohoslužeb i dnes zachovávají určitý zasedací pořádek. Ať už jsou kostelní lavice plné, nebo téměř prázdné, každý má své oblíbené místo.
Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Smysl elektřiny názorně předvedl vybudováním první tuzemské elektrické dráhy.
Socialistické aprílové žertování a antisemitismus v československých politických procesech. To jsou témata repríz pořadů v Návratech časem.
Jedličkův ústav, otevřený 1. dubna 1913, byl prvním českým zařízením určeným pro péči o tělesně postižené děti. Rudolf Jedlička je známý jako průkopník radiologie.
Je to neuvěřitelné, ale letos v lednu dosáhl důchodového věku Vladimír Kočandrle. Ten mladý kluk, který kdysi přivedl do světa Husákovy normalizace „novou vlnu“.
V Přídolí na Českokrumlovsku stojí kostel svatého Vavřince, který získal darem vyšebrodský klášter. Cisterciáčtí bratři navázali na písemné vedení zajímavého pramene.
Československo už v roce 1946 schválilo zákon, který říkal, že žádné zločiny – včetně vraždy – spáchané od začátku okupace do října 1945 nebudou trestně stíhány.
Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako účetní.
Jak vypadaly rozhlasové komentáře na začátku 70. let? A jak se v rozhlasu v průběhu let měnila práce reportéra? To mapují reprízy pořadů v Návratech časem.
Na fasádě Národního muzea v Praze najdete jména našich nejvýznamnějších osobností. Patří mezi ně i zakladatel vědecké numismatiky v českých zemích Mikuláš Adaukt Voigt.
Výzkumnice z filozofické fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem mapují a pomocí 3D digitalizace zpracovávají památky ze zaniklých obcí po těžbě uhlí.
Budování Suezského průplavu představovalo pro celý svět velkou událost. Jeho zprovoznění v listopadu 1869 bylo údajně nejvelkolepější společenskou akcí celého 19. století.
Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.
