Jednou z nejznámějších českých kuchařek je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské od Magdaleny Dobromily Rettigové.
Byl Jindřich Korutanský otloukánkem naší historie nespravedlivě? „Byl nenáviděným králem cizincem a domácí prostředí preferovalo jinou volbu,“ vysvětluje historička.
Byl geniální aviatik ze Zábřehu na Moravě předobrazem tajemného Jana Tleskače z Foglarovy Záhady hlavolamu? Poslechněte si pátrání Stanislava Motla.
Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá více než 80 let. Za tu dobu pracovníci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech.
Mezi dominanty Starého Města pod Landštejnem na Jindřichohradecku patří gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Před ním stojí mohutná zděná hranolová třípatrová zvonice.
Archiv Českého rozhlasu uchovává osobní písemnou pozůstalost Františka Kožíka, která přináší možnost reflexe jeho díla z nové, a to rozhlasové perspektivy.
V Podbořanském Rohozci se v roce 1852 narodil významný sudetoněmecký pedagog, školní inspektor, publicista a vlastivědec Eduard Wenisch.
Vydáme se do staré Karviné na místa, kde se v roce 1894 stalo vůbec největší důlní neštěstí v historii ostravsko-karvinského revíru.
V úterý 27. ledna, kdy si svět připomínal Den památky obětí holocaustu, zemřel jeden z jeho významných romských pamětníků Ladislav Goral. Bylo mu 86 let.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Vrch Burkovák u Nemějic, nebo také Tábor u Nemějic, je významné místo ležící 12 kilometrů západně od Bechyně. Jednalo se o unikátní kultovní místo už v době halštatské.
Mária Jeršová-Opočenská byla první profesionální archivářkou na Slovensku. Bojovala proti fašismu a dostala medaili za odvahu.
Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu.
Vydejte se s reportérem Vojtěchem Kovalem a kurátorem Ondřejem Horákem po stopách obřího obrazu Josifa Stalina, který zmizel neznámo kam.
Za vůbec první zařízení typu jeslí lze považovat Útulek pro batolata, který fungoval od roku 1924 v domě Okresní péče o mládež v Kotěrově ulici.
Když stojíte na Babě u Vitína nebo na Babě nad Rudolfovem, možná vás napadne, že tohle místo není žádnou výjimkou. Že podobných „Bab“ jsou v Česku desítky, možná stovky.
Barrandovské ateliéry patřily k nejmodernějším ve střední Evropě. Komplex vyráběl 80 filmů ročně. Místo s jedinečným geniem loci se stalo epicentrem československého filmu.
