Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 do židovské rodiny lihovarníka Leopolda Ančerla v Tučapech na Táborsku. Po studiu na konzervatoři působil jako dirigent a houslista.
Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl uveden v 37 jazycích.
Byl to on, kdo v české kotlině založil, přivezl nebo prosadil téměř vše, co považujeme za samozřejmé – od domácích spotřebičů přes sociální reformy po posmrtnou kremaci.
Scenárista, dramaturg, pedagog a dokumentarista Meir Lubor Dohnal, jemuž jsou věnovány Příběhy 20. století, patří k výrazným osobnostem československé kinematografie.
Historie zlatokorunského kláštera byla zprvu spojená s úspěchy, ale zažil těžké chvíle. Vypálili jej husité, po zrušení při josefínských reformách se z něj stala slévárna.
Vlaky na Ukrajině jezdí i za války a jsou snad ještě vytíženější. Nočním spojem z Kyjeva do Ivanofrankovsku se v sovětském vagonu svezli i čeští dobrovolníci.
Vzpomínáme na LVT. Tak se jmenovalo setkání k sedmdesátému výročí Libereckých výstavních trhů.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
„Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím fascinován,“ říká Martin Jemelka.
Přestože jsme vnitrozemský stát, mívali jsme poměrně velkou námořní flotilu. Čítala na čtyři desítky lodí. V Námořním muzeu ve Veletově naši slavnou minulost připomínají.
Lékař, psychoterapeut, učitel a vědec Ota Gregor vyprávěl v roce 2002 svůj životní příběh pro pořad Pamětníci, jehož reprízu si můžete poslechnout v Návratech časem.
Jaro 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili nejbližším a nakonec národu.
Julius Meinl je spojován s Rakouskem, ale narodil se v Čechách, a to 10. dubna 1824 v Kraslicích na Karlovarsku. Do Vídně odešel na zkušenou a vsadil na kávu.
Více než tři desítky let působila v Liberci jedna z klíčových postav české architektury 20. století – Miroslav Masák.
Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz.
Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984.
