Česko-německý fond budoucnosti poskytl finanční podporu českým přeživším holocaustu a nacismu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Domov sociální péče Hagibor, provozovaný Židovskou obcí v Praze

Česko-německý fond budoucnosti se rozhodl poskytnout mimořádnou finanční podporu českým přeživším holocaustu a nacismu, kteří jsou obzvláště ohroženi koronavirovou pandemií. Na pomoc vyčlenil milion dvě stě tisíc korun.

Česko-německý fond budoucnosti se zasazuje o porozumění mezi Čechy a Němci a během pandemie koronaviru se rozhodl podpořit občany, kteří přežili nacistickou perzekuci a dnes jsou nositeli vzájemného smíření. Slovo má ředitel Fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

Tomáš Jelínek: „Bylo nám jasné, že je to naprosto výjimečná situace a že právě tato skupina je vzhledem ke svému věku, ale i v důsledku útrap, které si v mládí prožili, velmi ohroženou skupinou. A proto nám bylo jasné, že jeden z prvních kroků musí směřovat tímto směrem. A protože jsme chtěli jednat rychle a nebyrokraticky, tak jsme se rozhodli podpořit organizace, které jsou v dennodenním kontaktu s přeživšími holocaustu, ale i těch dalších nacistických persekucí. Oslovili jsme tyto organizace s tím, že ony nejlépe vědí, jak tu těžkou situaci obětí holocaustu v současné době zmírnit.“

Největší část finančních prostředků získá Domov sociální péče Hagibor, který provozuje Židovská obec v Praze. A jak říká její předseda František Bányai, financování této služby pro seniory přišlo v době pandemie o svůj zásadní zdroj.

František Bányai „V podstatě veškeré sociální služby Židovské obce v Praze, ať už Hagibor, domácí péče či další sociální služby jsou financovány z turistického ruchu – přímo nebo nepřímo. Jednak je to nájemné z Židovského muzea v Praze, pak vstupné do Staronové synagogy, ale nepřímo jsou to i výnosy z komerčních nemovitostí, které jsou pronajaté luxusním obchodům nebo hotelům, ale bez turistů ani luxusní obchod nemůže přežít a hotely už vůbec ne.“

Průměrný věk obyvatel Domova Hagibor přesahuje 93 let.

František Bányai „Hagibor má teď v rámci úsporných opatření kolem padesáti pěti klientů. Chceme se vrátit k tomu, aby tam zase bylo 60 nebo 62 klientů, tzn. že místo jednolůžkových pokojů tam třeba zase někde bude muset být dvoulůžkový pokoj. Buď budeme muset šetřit, anebo se snažit, aby platby byly o něco vyšší. Je fakt, že i státní dotace jsou vyšší, ale při velikosti toho Hagiboru to stále nestačí. Je to v jistém smyslu luxusní a velice kvalitní zařízení.“

Domov sociální péče Hagibor získá od Fondu budoucnosti 800 000 korun.

František Bányai „Budeme to čerpat v dalším období. Velice snadno si představíte, že roční náklad na jednu pečovatelku je zhruba 600 tisíc korun, tak z toho si odvodíte, že to je jen malá část, ale velice významná. Je to důležitá pomoc, my jsme za ni strašně rádi. Dostali jsme v tomto období i jiné dary od soukromých i institucionálních dárců, což nám trošičku pomohlo, zejména v tom období, kdy jsme museli platit nejen ty standardní náklady, ale byly i zvýšené náklady kvůli té epidemii. Museli jsme platit bonusy, příplatky, speciální služby, ochranné prostředky, takže ty náklady se v prvním okamžiku zvýšily.“

Fond budoucnosti také podpoří částkou 200 000 Kč sedm židovských obcí z různých regionů Česka. Pomoc bude koordinovat Nadační fond obětem holocaustu v čele s ředitelkou Martou Malou.

Marta Malá: „My jsme se stali koordinátorem mimořádné pomoci, kterou jsme získali od Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 200 tisíc korun. Ty prostředky budou využity především na ochranné a hygienické pomůcky, vitamíny a potravinové doplňky pro přeživší holocaustu. Tu pomoc naleznou přeživší v Brně, Karlových Varech, Liberci, Plzni, Olomouci, Ostravě a Teplicích.“

V projektu je zahrnuto 170 přeživších holocaustu.

Marta Malá: „To jsou ti, kteří žijí ve svých domovech a pečují o ně sociální pracovníci v těch židovských obcích, jak jsem je jmenovala.“

Dobu karantény zvládali klienti následovně.

Marta Malá: „Ze začátku, když jsme s nimi hovořili, nás naopak doplňovali optimismem a takovou vírou a vůlí, že to zvládneme a přežijeme, protože oni přežili mnohem horší věci. Takže v té první vlně to bylo velmi povzbudivé. Ale posléze zhruba po měsíci té karantény se jako výrazná ukazovala sociální izolace. My a všichni v těch regionech i sociální pracovníci se snažili jít tomu naproti a alespoň telefonickým kontaktem je povzbuzovat.“

Dalších 200 tisíc korun obdrží nově vzniklé Centrum pomoci Paměti národa zřízené organizací Post Bellum, které prostřednictvím široké sítě dobrovolníků ve všech regionech Česka nabízí individuální pomoc, včetně psychosociálního poradenství.