Židé oslaví dvoudenní svátek Roš ha-šana – Nový rok

03715606.jpeg

Od zítřejšího večera budou židé slavit dvoudenní svátek Roš ha-šana – židovský Nový rok. Jeho název v doslovném překladu znamená „hlava roku“. Slaví se 1. a 2. den měsíce tišri, který v našem kalendáři připadá zhruba na období září až října. Podle židovské tradice byl totiž v tento den stvořen svět.

Zatímco oslavy občanského Nového roku na přelomu prosince a ledna jsou bouřlivé a bujaré, židovský Nový rok má úplně jiný charakter, který přibližuje rabínský student David Maxa.

 

„Podstatou židovského Nového roku je příležitost k sebereflexi, jejímž cílem je stát se moudřejším, spravedlivějším a laskavějším člověkem. Na Roš ha-šana si nepřejeme Šťastný Nový rok, ale Šana tova, což hebrejsky znamená Dobrý rok. Věřím, že rozdíl spočívá v tom, že pro nás v kontextu tohoto svátku není tak důležité, že je život dobrý k nám, ale že my jsme dobří k životu. Že se v první řadě nezajímáme o vlastní prospěch a pohodlí, ale zejména o dobro ostatních lidí.“

 

Podle židovské tradice se Roš ha-šana nazývá Dnem soudu, protože právě v tento den Bůh otevírá tři knihy.

 

„Do jedné z nich zapíše ty, kteří v posledním roce konali zlo, do druhé knihy ty, kteří konali dobro, a do třetí ty, kteří balancují mezi oběma kategoriemi a Bůh si ještě není jistý, kam je vlastně zařadit. My židé věříme, že všechny naše činy, ať už je konáme na veřejnosti či v soukromí, vědomě či nevědomky, jsou posuzovány Hospodinem a na konci za ně vždy musíme platit účty. Bůh nás soudí dvěma způsoby zároveň: jako vládce a jako rodič. Zatímco vládce směřuje k přísnosti, rodičův rozsudek je vždy milosrdný. Každý skutečně spravedlivý rozsudek proto obsahuje jak prvek přísnosti, tak milosrdenství, což má být inspirací i pro to, jakým způsobem posuzujeme lidi okolo nás.“

 

Svátkem Roš ha-šana začíná Deset dní pokání, které vrcholí Dnem smíření – Jom kipur.

 

„Hebrejské označení dnů mezi svátky Roš ha-šana a Jom kipur aseret jemej tšuva se sice do českého jazyka tradičně překládá jako Deset dní pokání, ale ve skutečnosti doslova znamená Deset dní návratu. Pokání je proces, ve kterém člověk před Hospodinem uznává, že pochybil a snaží se očistit ze svých hříchů. Slovo tešuva – návrat však označuje komplexní změnu životního směřování a podobá se situaci, kdy se v bludišti dostáváme do slepé uličky a musíme se vrátit na místo, kde jsme špatně odbočili, abychom mohli pokračovat v cestě. Bludiště symbolizuje život a jeho uličky jsou naše volby. Důležitým poselstvím těchto dnů je, že nikdy není pozdě na dosažení změny. Ale stavu návratu / tešuva je třeba dosáhnout hned 3x: ve vztahu k sobě, ve vztahu k ostatním lidem a ve vztahu k Bohu.“

 

Na to, jak vypadá svátek Roš ha-šana přímo v Izraeli, jsem se zeptala etnomuzikoložky Essicy Marksové z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

 

„Především je to svátek pro celou zemi. Lidé nepracují, hodně lidí navštěvuje synagogy, sice méně než na Jom kipur, ale chodí tam na první večer svátku a pak ráno. Roš ha-šana je dvoudenní svátek, začíná večerem a pak následují dva sváteční dny. Ve srovnání s Jom kipur je to velmi radostný svátek, protože k začátku nového roku patří speciální jídla – například med a jablka. Tradičně se připravuje medový koláč. Jí se všechno, co má něco společného s medem a ovocem, protože je to období sklizně jablek a dalších plodů ze stromů. Je to rodinný svátek. Na rozdíl od Jom kipur jsou restaurace a kavárny otevřené, takže lidé chodí ven.“

 

A jak dodává David Maxa, med i jablka mají i svou symboliku.

 

„K tradičním pokrmům na Roš ha-šana neodmyslitelně patří med, který konzumujeme společně s jablkem, což má symbolizovat naději, že nadcházející rok bude sladký jako med. Zároveň nás tato tradice učí, že i když je sladká chuť medu příjemná, jeho získávání může být doprovázeno setkáním s nebezpečím včelích žihadel. Každou radost prožíváme více, když víme, že nebylo lehké jí dosáhnout. Dalšími tradičními pokrmy jsou například ryba, která symbolizuje plodnost, a granátové jablko, jehož semínka symbolizují přikázání Tóry.“

 

Nový rok vybízí i k pohledu do budoucnosti. A co v novém roce 5780 očekává David Maxa?

 

„V nadcházejícím roce se těším na to, že budu se svým synem slavit jeho první narozeniny a také na to, že skoro po šesti letech intenzivních studií na Abraham Geiger College a dalších rabínských institucích bych měl brzy získat smichu, což znamená zakončení studií rabínským titulem, který mi umožní se i nadále podílet na rozvoji českého židovství.“

 

Jeho plány do příštího roku se týkají i židovské iniciativy Ec chajim, která se zaměřuje na rozvoj progresivního židovského náboženského, společenského a kulturního života v Praze.

 

„V Ec chajim plánujeme pokračovat v našem úspěšném projektu šabatových večeří a oslav židovských svátků a také zahájit několik nových zajímavých iniciativ, o kterých Vás budeme rádi informovat. Naším cílem je být otevřenou platformou pro všechny české a v Česku žijící židy a propojovat všechny generace. Mnoho lidí s židovskými kořeny, kteří nevyrostli v židovské tradici, se stydí přijít do synagogy, aby neudělali nějakou chybu a neztrapnili se. Z tohoto důvodu se snažíme vše vytvářet tak, aby se u nás všichni cítili dobře. Šana Tova U-Metuka! Dobrý a sladký židovský rok Vám i všem posluchačům!“

 

Přeje do nového židovského roku 5780 rabínský student David Maxa.