Vrána obecná

Nyní vás asi bude zajímat, zda vyslechnuté krákání je zpěv či nikoliv. Odpověď zní ne. Je to pouze kontaktní volání, které převedeno do lidské řeči znamená něco jako „tady jsem“. Zpěv vrány v období námluv je odlišný od pouhého krákání, zpěvu kosa či slavíka je však na hony vzdálený. V přepisu zní jako plně znějící „klonk, klonk“. Tento rádoby zpěv ale zaslechne jen málokdo, poněvadž tok vran probíhá již v předjaří, kdy většina z nás ještě do přírody na delší procházky moc nechodí, a také proto, že vrána v Čechách většinou hnízdí na zcela odlehlých místech. Je to hlavně důsledek jejího nekompromisního pronásledování myslivci, především v minulosti. Ona totiž na jaře moc ráda loupí z ptačích hnízd vejce, neobstojí před ní ani malý zajíček nebo bažantí kuře.

Zcela jinak se ale chová tam, kde jí člověk její přítomnost „dovolí“. V Polsku a východní Evropě běžně hnízdí v těsné blízkosti lidských sídel a ve městech a chová se tam zcela důvěřivě jako nám dobře známá kavka. Krkavcovití, mezi které vrána patří, jsou totiž velice přizpůsobiví ptáci. Patří tam z běžně známých druhů havran, kavka, sojka a straka. Stačí si jen uvědomit, že před pár lety jsme se s hnízdícími strakami a sojkami uvnitř měst nesetkali a dnes je vidíme takřka na každém kroku. V Praze straky běžně hnízdí pár metrů od oken obytných budov, takže mnozí z nás mají možnost do detailů sledovat jejich rodinný život.

Vrána obecná (Corvus corone). U nás dva poddruhy:

Vrána obecná černá (Corvus corone corone): Celá černě zbarvená, podobná havranu polnímu, od kterého se liší tím, že nikdy nemá lysinu u kořene zobáku, ani "kalhotky" (prodloužené, dozadu trčící peří po stranách břicha). Vyskytuje se převážně na západě a jihu Čech.

Vrána obecná šedá (Corvus corone cornix): Má černou hlavu, horní část hrudi, křídla a ocas, jinak je šedá. Vyskytuje se přibližně od středu Čech na východ.

Oba poddruhy se v poměrně širokém pásu kříží. Vrány obývají otevřenou krajinu, pronikají i do lidských sídel. Potrava mimořádně rozmanitá od hmyzu a semen, přes mršiny až po vejce a mláďata ptáků; odedávna je pokládána za „škůdce“ a pronásledována. Páry hnízdí jednotlivě vysoko v korunách stromů. Samice snáší v březnu nebo v dubnu 4 až 5 vajíček. Zahřívá je sama, samec ji však krmí. O mláďata pak pečují oba rodiče.