Vodouš rudonohý

26. září 2003
Vědecké zařazení Bahňáci (čejka, kulíci atd.)

Poznat vodouše rudonohého mezi jinými bahňáky je poměrně snadné. V těle je asi velikosti kosa, má vysoké červené nohy a dlouhý, přímý, u kořene červený zobák. Shora je tmavě skvrnitý, vespod bělavý, v letu je nenápadný, má široký bílý pruh na zadním okraji křídla a bílý kostřec.

Hnízdním prostředím vodouše rudonohého jsou vlhká místa nebo okolí mělkých vod s nízkou bylinnou vegetací, především zamokřené louky, jim podobné okraje rybníků, jejich zarostlá dna v době letnění, bažiny, ale dokonce i pole v blízkosti vod.

Je tažným ptákem, jehož zimoviště leží v západní Evropě a ve Středomoří. Na hnízdiště se vrací v březnu a začátkem dubna, opouští je někdy už od konce června, tedy velmi brzy po vyhnízdění, odlet se protahuje až do srpna. Naším územím protahují ale hejnka i v říjnu, v té době se shromažďují i na bahnitých plážích vypuštěných rybníků.

Hnízdí po párech, na vhodných místech však hnízdí více párů nepříliš daleko od sebe. Samec obhajuje hnízdní okrsek svatebním letem, při němž létá nepříliš vysoko v širokých kruzích, střídá krátké klouzání s křídly ohnutými dolů a třepotavý let za stálého hlasitého zvučného volání.

Tok dále pokračuje na zemi, kde samec obíhá samici drobnými krůčky se spuštěnými nebo polozdviženými křídly nad hřbet. Hnízdo je jen prohloubenina v trávě na zemi, vystlaná jen nepatrně stébly sebranými v blízkosti. Postupně se v něm objeví čtyři silně kuželovitá, olivově zbarvená a tmavě skvrnitá vejce, srovnaná v hnízdě špičatými konci k sobě. Ve vysezování vajec se střídají oba partneři, přičemž v noci sedí samec. V době sezení na vejcích se ptáci chovají na hnízdišti naprosto nenápadně, po vylíhnutí mláďat jsou však vůči vetřelcům velmi agresivní a hlasitě před nimi varují.

V České republice je vodouš rudonohý silně ubývajícím druhem, počet hnízdících párů není vyšší než 30 - 40, zatímco v polovině 70. let minulého století to bylo 80 - 150 párů. Totéž v podstatě platí pro celou Evropu, kde jen v letech 1970 - 1990 ubylo asi 40 % hnízdní populace. Hlavními příčinami úbytku jsou degradace a ztráty hnízdišť odvodňováním a intenzivním zemědělským obhospodařováním.

Základní údaje

Vodouš rudonohý (Tringa totanus). Důležitými určovacími znaky jsou výrazně červené nohy, široká bílá pole na zadních okrajích křídel a bílý kostřec. Vyskytuje se na mokrých loukách a pastvinách, na zarostlých dnech vypuštěných rybníků apod. Dominantní složku potravy tvoří drobní živočichové, od hmyzu po drobné rybky nebo žabky, které sbírá na zemi či v mělké vodě. Hnízdí na zemi, v zahřívání snůšky čtyř vajíček se střídají oba partneři. Mláďata odvádějí rodiče vzápětí po vylíhnutí z hnízda. Tažný, zimuje ve Středomoří a v západní Africe. Hnízdiště opouští během července a srpna a vrací se v březnu, případně dubnu. Kriticky ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.
autor: Karel Šťastný