Vítání jara je odnepaměti spojeno s různými zvyky a svátky, na jaře se slaví Velikonoce, židovský Pesach i hinduistický svátek Hólí

11. duben 2020

Konec zimy a vítání jara je odnepaměti spojeno s různými zvyky a svátky. Na toto období připadají Velikonoce, a také osmidenní židovský svátek Pesach, který letos začal v úterý 8. 4. večer. V hinduistických zemích zase příchod jara vítá svátek Hólí, při němž na sebe lidé hází barevný prášek nebo lijí obarvenou vodu.

Svátky jara jsou odpradávna součástí zemědělských kultur, kde s jarem začíná plodnost chovaných zvířat a pěstovaných plodin. Některé z nich zmiňuje religionista Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty.

„Třeba víme o římských luperkáliích nebo o keltském imbolku. Na rozdíl od těch luperkálií je imbolk dnes už zase znovu slaven, novopohanské kruhy, keltští novopohané, třeba ivika nebo někteří stoupenci nových hnutí, která někdy zařazujeme do hnutí Nového věku, si tento svátek zase znovu připomínají a slaví ho. Je to svátek, který spadá na 1. února, zatímco ty luperkálie jsou až 15. února.“

Jarní svátky byly v různých civilizacích obvykle překryty nějakými mladšími náboženskými vrstvami. Dobrým příkladem je třeba indický jarní svátek Hólí.

„Svátek Hólí se slaví tak – a to je velmi atraktivní pro turisty a cizince, že se buď rozlévá obarvená voda, anebo se ještě spíše rozhazují barevné prášky, takže o svátku Hólí je všude velmi veselo, lidé jsou pokryti různobarevnými prášky. Také se pálí ohně. To všechno nás upomíná na ty starobylé jarní svátky, ale má to už jiný přeznačený význam.“

Na jaře se slaví také židovský svátek Pesach, který připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví. A jak říká rabínský student David Maxa, nejnápadnějším okamžikem Pesachu je seder, rituální večeře, jejímž účelem je připomenout tuto událost převyprávěním.

„Vyprávění příběhu je doprovázeno a zároveň posíleno pojídáním symbolických pokrmů. Nejslavnějším je maces, tedy nekvašený chléb, který symbolizuje jak radost spojenou se spěšným odchodem izraelitů z Egypta, při kterém jim vlastně ani nestačil vykvasit chléb, tak soužení spojené s těžkým životem izraelitů v Egyptě.“

Pro dalších šest symbolických pokrmů existuje speciální sederový talíř.

Sederový talíř se symbolickými pokrmy

„K dalším pokrmům patří ještě maror – hořké byliny symbolizující hořkost otroctví, charoset – směs ovoce, ořechů a koření symbolizujících maltu, ze které byli židé přinuceni vyrábět cihly během zotročení v Egyptě, a také ještě karpas – zelenina, většinou petržel, která se namáčí do slané vody. To je na znamení slz, které v otroctví prolévali naši předkové, ale také na znamení rozdělených vod Rákosového moře, díky němuž mohli vyjít z Egypta. Posledními dvěma symboly jsou bejtsa – vajíčko, a zeroa – opečené kuřecí křídlo, které se vztahuje k pesachové oběti beránka.“

Letos začal Pesach v úterý večer, takže i tento svátek postihla opatření spojená s karanténou.

„Většina českých židů má ve zvyku slavit pesachový seder společně v komunitě, což však tento rok z důvodu pandemie koronaviru nebylo možné. My jsme ho letos oslavili pomocí internetového připojení, tedy formou konferenčního hovoru. A přestože jsme nemohli být fyzicky spolu, prožitek pesachového sederu byl letos velmi silný. Stejně jako izraelité v Egyptě se nyní celý svět ocitl v situaci sevření. Tentokrát ne faraónem, ale hroznou nemocí. Všichni bez rozdílu národnosti a náboženství doufáme a modlíme se za konec pandemie, abychom mohli svobodně vyjít ven, volně dýchat a objímat své blízké.“

Se svátkem Pesach souvisí i křesťanské Velikonoce. Právě sederovou večeři totiž slavil Ježíš Kristus se svými učedníky v den, kdy byl zatčen, tedy v předvečer svého ukřižování. V křesťanství tuto událost připomíná Zelený čtvrtek.

Spustit audio