Staré typy freonů ničily ozónovou vrstvu. Ty nové se sice dříve rozkládají, ale spolu s původními se výrazně podílejí na změně klimatu.
Vyčíst zhoršení roztroušené sklerózy z řeči – to je cíl lékařů z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a vědců z pražského ČVUT. Pomoci má mobilní aplikace.
01:12 Mohl Moby Dick potopit loď? 11:24 Útok na nervy 17:00 Co změní člověka? 28:00 Prvním parníkem přes oceán 33:33 Lze slyšet zvuky hvězd? 43:42 Vyrobíme chytré myši?
„Co uděláme během jedné dvoutýdenní mise, je o řád jinde, než co se povedlo za posledních třicet let,“ říká astronaut Aleš Svoboda.
Teď nás čeká cesta do Chile, odkud se z pouště Atacama ze své už sedmnácté pracovní mise před nedávnem vrátil astrofotograf Zdeněk Bardon.
Unikátní přístroj, který jinde než na letištní ploše nenajdeme. Jmenuje se transmisometr a určuje, jestli jsou letadla při snížení viditelnosti ještě schopna přistávat.
Na Mezinárodní vesmírné stanici vám dojde, že všichni plaveme v tom samém minestrone. I to říká italský astronaut Paolo Nespoli.
Edward Jenner, venkovský lékař a přírodovědec, zachránil nespočet lidských životů, když na konci 18. století vymyslel a jako první také provedl očkování proti neštovicím.
Krajské inovační centrum Karlovarského kraje (KIC KK) zahájilo práce na vodíkové koncepci, která má přinést konkrétní návrhy využití vodíku v různých sektorech regionu.
Informace o počasí jsou pro piloty jedním z klíčových faktorů bezpečného přistání. Jak se monitoruje počasí na letišti? A jak často se informace aktualizují?
Lesy Českého Švýcarska čtyři roky po požáru (4:32) – Historie: Meidži, strategická transformace jedné civilizace (19:09) – Návrat k Měsíci: Jaká bude budoucnost? (24:57)
Vesmírná mise Artemis II úspěšně skončila. Astronauti viděli odvrácenou stranu Měsíce, a to po 54 letech. Předtím se totiž lidé dostali naposledy k Měsíci v roce 1972.
Mikuláš Klenor se zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Aktuálně je na vědecké stáži ve Finsku.
John Bardeen se narodil 23. 5. 1908. Je nositelem dvou Nobelových cen za fyziku. První dostal za objev tranzistoru. Druhou za objasnění supravodivosti.
Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.
Autoři Magazínu Experiment speciál se dnes vypravili na Letiště Václava Havla v Praze – na střechu zdejší meteorologické stanice. V čem je letecká meteorologie specifická?
01:11 Prvohorní halucinace 11:15 Nešťastný život v ráji 16:31 Neznámé formy života 27:07 Kdo nám pije krev? 34:42 Využijeme zombie buňky? 44:22 Léky z živých bioreaktorů
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
