K měsíci říjnu, který už je typicky podzimní, patří v Česku změna letního času na klasický středoevropský čas. K té dochází poslední říjnovou neděli, letos tedy 26. října.
Čeští vědci instalovali v laboratoři americké NASA svůj přístroj. Umí vytvářet mikrometeority a ledové částečky podobné těm, které létají vesmírem.
Kometa C/2025 R2 (SWAN) a další vlasatice, Pegasův hvězdný čtverec, meteorický pozdrav slavné Halleyovy komety a jiné zajímavosti z nabídky říjnové noční oblohy.
Budeme za pár let cestovat do vzdáleného vesmíru jako ve filmu Interstellar? Proč mohou hvězdy „zkolabovat“? Jsou černé díry opravdu černé a jsou to vůbec díry?
85. narozeniny oslavil astronom a geodet Jan Vondrák. Ten se dlouhodobě zabývá takzvanou geodetickou a fundamentální astronomií, tedy úplnými základy astronomie.
Tři nebeské krasavice, tak Francouzi označují hvězdy, které tvoří vrcholy takzvaného Letního trojúhelníku. Jedná se o tři hvězdy ze tří souhvězdí – Deneb, Vega a Altair.
Alfa Centauri je našemu Slunci a tedy i naší planetě nejbližší hvězdný systém. Je od nás něco přes čtyři světelné roky daleko, což je v kosmickém měřítku doslova za humny.
Druhým kosmonautem v historii byl German Stepanovič Titov. Sovětský astronaut odstartoval 6. srpna 1961 na lodi Vostok 2 a vrátil se po sedmnácti obletech zeměkoule.
Stovky lidí pozorovaly v neděli 7. září zatmění Měsíce. Na obloze se zajímavé věci dějí stále. Jaké a kdy? Otázka pro astronoma Martina Gembece z libereckého Planetária.
Až 93% procent dotázaných německých pilotů přiznalo, že v posledních několika měsících si během letu zdřímli.
V neděli 7. září večer čeká Česko úplné zatmění Měsíce. Vycházející úplněk bude asi svítit červeně. Podrobnosti nám vysvětlil vedoucí libereckého Planetária Martin Gembec.
V neděli 7. září máme po delší době příležitost vidět úplné zatmění Měsíce. Ten vyjde v 19.30 hodin středoevropského letního času. A právě v tu chvíli začíná úplné zatmění.
„Na konci srpna jsme přivítali tisícího návštěvníka, což je v podstatě téměř roční návštěvnost z doby před rekonstrukcí,“ chválí si Jakub Rozehnal.
Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat.
Pozvali jsme do studia Martina Cholastu z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, abychom zajímavé úkazy na obloze probrali a pověděli, na co se tedy můžeme těšit.
K měsíci září patří podzimní rovnodennost. Okamžik, kdy Slunce projde průsečíkem ekliptiky a nebeského rovníku zvaným podzimní bod, letos nastane 22. září ve 20.19 hodin.
Na toulky vesmírem vás tentokrát zve především náš nejbližší souputník Měsíc – hned zkraje září nachystal jedno ze svých nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí.
Pozemské světelné znečištění obzvlášť bílým světlem, ale také rozmach družic trápí pozorovatele noční oblohy. Konstelací satelitů bude na obloze víc než viditelných hvězd.
