12. srpna nastane zatmění Slunce, které bude z Česka pozorovatelné jako částečné. K zatmění ale dojde těsně před západem slunečního kotouče, což komplikuje výhled.
Festival planet Brno je největší astronomickou akcí v ČR, která se odehrává pod širým nebem vždy o prázdninách. Druhý turnus festivalu probíhá od 3. do 9. srpna 2026.
Opuštěná raketa společnosti SpaceX míří vysokou rychlostí k Měsíci. Horní stupeň rakety ve středu neúmyslně narazí do jeho povrchu, kde vytvoří kráter.
Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. Vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce by měl být nejchladnější planetou Neptun, ale není tomu tak.
Zatmění Slunce nastane 12. srpna. Z části Arktidy, části západní Evropy a části západní Afriky bude vidět jako úplné, v našich zeměpisných šířkách uvidíme částečné zatmění.
Česko čeká v srpnu mimořádná nebeská podívaná. Výjimečné zatmění Slunce sice nebude úplné, ale odehraje se těsně před západem Slunce, tak to bude jistě zajímavé.
Mravenci, lékaři našich lesů, 2. část (4:55) – Napínavé bádání: Báječný ostrov Brazil (16:13) – Současný šamanismus, jeho podoba a jeho kořeny (repríza, 22:12)
Astronomka Jana Tichá, ředitelka hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, se vrátila z mezinárodní konference v polské Poznani. Program měl podle ní tři „highlighty“.
Hora se nachází na planetě Mars a jmenuje se Olympus Mons, v překladu Hora Olympus a dodržuje tak názvosloví čerpající z řecko-římské mytologie.
Velmi výrazné zatmění Slunce bychom měli vidět na území České republiky už 12. srpna 2026. Slunce bude zakryto z více než 85 procent.
Věděli jste, co označuje sousloví pravé poledne? Často slyšíme, že se něco odehrálo v pravé poledne. Jde ale většinou o nepravdivou a matoucí informaci.
Venuše je velikostí i hmotností podobná Zemi, ale vše ostatní je životu krajně nepřátelské. Teplota dosahuje díky skleníkovému efektu na povrchu až 480 °C.
Ředitelka budějovické hvězdárny Jana Tichá se zúčastnila už řady konferencí. S úsměvem dnes vzpomíná, jak v roce 1993 mířila na první setkání astronomů v severní Itálii.
Jako ostatní planety i Neptun obíhá okolo slunce. Vzhledem ke vzdálenosti, která činí téměř 4,5 miliard kilometrů, musí urazit nejdelší trasu.
Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Je to zcela běžná hvězda, přesto je pro nás nejdůležitější – bez ní by na Zemi neexistoval život. Řeč je o Slunci. Nejlépe ho jde pozorovat z pražské Štefánikovy hvězdárny.
První astronautem samostatné České republiky by měl být Aleš Svoboda. Jeho let k Mezinárodní vesmírné stanici na palubě moderní lodi Crew Dragon je naplánován na rok 2027.
Jak vznikl náš Měsíc? To je otázka, která je v astronomii stále živá. Díky neutuchajícímu zájmu badatelů se dozvídáme i další, často překvapivé detaily z lunární historie.
