Jako ostatní planety i Neptun obíhá okolo slunce. Vzhledem ke vzdálenosti, která činí téměř 4,5 miliard kilometrů, musí urazit nejdelší trasu.
Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Je to zcela běžná hvězda, přesto je pro nás nejdůležitější – bez ní by na Zemi neexistoval život. Řeč je o Slunci. Nejlépe ho jde pozorovat z pražské Štefánikovy hvězdárny.
První astronautem samostatné České republiky by měl být Aleš Svoboda. Jeho let k Mezinárodní vesmírné stanici na palubě moderní lodi Crew Dragon je naplánován na rok 2027.
Jak vznikl náš Měsíc? To je otázka, která je v astronomii stále živá. Díky neutuchajícímu zájmu badatelů se dozvídáme i další, často překvapivé detaily z lunární historie.
Před osmdesáti lety, v červenci 1946, byly veřejnosti poprvé představeny bikiny. Dvoudílné dámské plavky, na jejichž výrobu není třeba mnoho látky a které odhalují pupík
První česká studentská družice KOSTKA je na oběžné dráze. Sestavil ji tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně a její mise ve vesmíru má trvat dva roky.
Červenec přináší stále ještě dlouhé letní dny a krátké noci, které jsou navíc v první půlce měsíce velmi světlé, protože slunce nezapadá hluboko pod obzor.
O tom, jak Vesmírný dalekohled Jamese Webba odkryl tajemství vesmíru a co všechno tomu předcházelo vypráví americký vědecký novinář a publicista Richard Panek.
O sklonu zemské osy, letním trojúhelníku hvězd, mlhovině, které se říká Severní Amerika, Venuši jako Večernici, skrytém Jupiteru a prvních padajících Perseidách.
Vedoucí hvězdárny Ždánice Karel Trutnovský v rozhovoru prozradí, kdy lze sledovat zatmění Slunce i Měsíce a další jevy, které můžeme pozorovat na letní obloze.
Americká kosmická agentura NASA oznámila složení posádky mise Artemis III. Ta má na oběžné dráze Země otestovat přistávací moduly a nové skafandry pro lunární povrch.
Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce v izolaci.
Když jako pětiletý sledoval zatmění Slunce, nejspíš netušil, že se jednou stane průvodcem po noční obloze. Dnes Michal Štipl pořádá přednášky, vyráží s lidmi do přírody...
„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní.
Planetka číslo 4567 objevená na jihočeské observatoři Kleť byla roku 1993 nazvaná Bečvář. Jméno dostala po astronomovi, fotografovi a klimatologovi Antonínu Bečvářovi.
Ve vesmíru téměř všechno rotuje. Z jakého důvodu se však naše Země, ostatní planety i samotné Slunce otáčejí? Může za to gravitační hroucení.
Mars zůstává stále pro pěstování plodin nepřátelským prostředím. Nový výzkum, ale ukazuje, že biologický odpad astronautů by mohl být prvním krokem k jeho proměně.
