Sýkora uhelníček

4. duben 2002
Vědecké zařazení Pěvci

Sýkora uhelníček není tak pestře zbarvena jako sýkora koňadra nebo modřinka. Působí opravdu spíše jako zamazaná od uhlí. Hlava a hrdlo jsou černé, tělo je modrošedé, a tak nejnápadnějšími znaky, podle kterých ji bezpečně poznáte, jsou bílé tváře a charakteristická bílá skvrna v týle. Jako jediná z našich sýkor má dva světlé proužky v křídlech.

Její hlas můžete zaslechnout prakticky vždy, když si na jaře vyjdete do jehličnatého nebo alespoň smíšeného lesa. Pokaždé, když při procházce nějakou smrčinou zaslechnu toto typické volání, neodbytně mi připadá, jako by na mě sameček volal „vidím, vidím, vidím“. Já jej však často nevidím, neboť jeho doménou jsou husté koruny stromů, smrků, které mu poskytují dokonalý úkryt.

Sýkora uhelníček je svým výskytem vázána prakticky výlučně na jehličnaté lesy, zejména smrčiny. Spolu s pěnkavou, králíčkem obecným a červenkou patří uhelníčci k nejhojnějším ptákům jehličnatých lesů a v ptačím společenstvu smrčiny mohou uhelníčci tvořit i více jak deset procent všech hnízdících párů.

Uhelníček se vyskytuje od nejnižších poloh v Polabí až po horní hranici lesa v horách a znát jeho hlas se tedy opravdu vyplatí. I když uhelníčci nemají takovou širokou škálu hlasů jako například koňadry, přece se mohou jednotlivé hlasy od sebe lišit. Poslechněme si jinou variantu hlasového projevu uhelníčka.

Stejně jako sýkora koňadra a modřinka hnízdí i sýkora uhelníček v dutinách. Ve smrkových lesích je však přirozených stromových dutin nepoměrně méně, než je tomu v listnatých a smíšených lesích obývaných koňadrou a modřinkou. S tímto problémem se však sýkora uhelníček úspěšně vyrovnala. Obsazuje totiž nejen dutiny stromů, ale i duté pařezy, pukliny skal a také, a to je opravdu zvláštnost, úspěšně hnízdí v zemních děrách vyhloubených lesními hlodavci.

S oblibou využívá sýkora uhelníček k hnízdění budky. To může být v případě potřeby významné i z hlediska ochrany lesa při přemnožení některého ze škůdců. Potravu uhelníčků tvoří totiž především vajíčka a larvy nejrůznějšího hmyzu, tedy i lesních škůdců. Na podzim a na jaře tvoří významnou složku potravy i semena jehličnatých dřevin, zejména smrku a jedle. Máte-li tedy poblíž bydliště nebo chaty jehličnatý les, zkuste si vyvěsit několik budek. Možná, že do některé z nich se vám na jaře nastěhuje právě sýkora uhelníček.

Základní údaje

Sýkora uhelníček (Parus ater) je velká asi jako modřinka. Na rozdíl od ostatních druhů sýkor má v křídle dvě světlé pásky. Obývá především jehličnaté lesy. Potrava živočišná i rostlinná – zejména hmyz a semena jehličnanů. Hnízdí od dubna. Samička snáší do hnízda, které bývá umístěno v dutinách, 7 až 10 vajíček a sama je zahřívá, sameček ji však na hnízdě krmí. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Stálá a přelétavá; po vyhnízdění se hejnka uhelníčků připojují k jiným sýkorám.

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.