Střízlík obecný

6. září 2001
Vědecké zařazení Pěvci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Střízlík obecný
0:00
/
0:00

Střízlík je velký zhruba jako vlašský ořech, což slovenština výstižně vyjadřuje názvem oriešok. Je to velice čilý, neposedný ptáček a na svou velikost neobyčejně hlučný. Pokud mu vstoupíme do jeho obsazeného revíru, dokáže se nápadně hlasitě rozčílit a ozývá se typickým varovným hlasem.

Nahrávka, kterou pořídil ing. Pavel Pelz, slouží kroužkovatelům jako vábnička. Využíváme typického teritoriálního chování střízlíka, kterému vadí, pokud v jeho přítomnosti tuto nahrávku pustíme. A toho kroužkovatelé využívají, na vhodné místo nastraží nárazovou síť, přilákají střízlíka, odchytí ho a okroužkují. Např. střízlík, který byl kroužkován v Průhonickém parku, byl hned následující zimu zastižen dokonce až v Alžírsku. Jinak většina našich střízlíků létá do Středomoří a v zimě u nás byla prokázána přítomnost střízlíka dokonce z Bornholmu, ostrova v Baltickém moři.

Střízlík obecný, sameček tohoto ptáka, je obdivuhodně houževnatým stavitelem. Prakticky během celého jara staví jedno hnízdo za druhým a teprve to nejlepší si samička vybere, dokončí vnitřní výstelku jemným peřím a začne do jednoho tohoto hnízdečka snášet. Zbývající postavená hnízdečka slouží pro úkryt a ke spaní.

Se zpěvem střízlíka se můžeme setkat i v zimě. Tento zpěv však nesouvisí nikterak s hnízděním a s rozmnožováním a u střízlíka v podstatě vyjadřuje jeho radost ze života.

Základní údaje

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes). Jeden z našich nejmenších ptáků, který váží sotva 10 gramů. Hnědě zbarvený, zavalitý; charakteristický je krátký vztyčený ocásek. Zdržuje se při zemi v lesích s vývraty, v parcích a v okolí vodních toků, kde hbitě prolézá husté spleti kořenů a rostlin. Živí se převážně hmyzem. Hnízdění začíná v polovině dubna. Kulovité hnízdo ukrývá v podrostu a samička do něho obvykle snáší 6 vajíček. Sameček je polygamní; nepodílí se na zahřívání vajíček (rovněž samičce nepřináší potravu) a často ani na krmení mláďat. Naši střízlíci jsou převážně tažní, odlétají zimovat převážně do jižní a jihozápadní Evropy a v zimě se u nás setkáváme s ptáky ze severu.

Jak vznikaly nahrávky

Jednou jsem v tmavém koutu lesa nahrál zpěv střízlíka a po opuštění houštin jsem si chtěl záznam zkontrolovat. Vyšel jsem z lesa na paseku, právě když vycházelo sluníčko. Protože jsem ten den ušel již více než pět kilometrů, chtěl jsem si na chvíli odpočinout. Usedl jsem na pasece na nízký pařez a natáhl si unavené nohy v holínkách přímo před sebe. Na klín jsem si položil magnetofon a přehrával jsem si hlasitě nový záznam z vestavěného reproduktoru přístroje. Zaposlouchal jsem se do nahrávky tak, že jsem přestal pozorovat okolí. Z magnetofonu zazníval zpěv střízlíka již po několikáté, když jsem uslyšel hlasitou odpověď dalšího samečka. K mému velkému překvapení jsem uviděl střízlíka, jak poklonkuje, natřásá se s polorozevřenými křídly a vztyčeným krátkým ocáskem vzrušeně zpívá na špičce mé levé holínky. K jeho velké nelibosti se mu nedařilo soka z magnetofonu překřičet a vypudit ze svého teritoria. Věc bral zřejmě velice vážně a jakoby ustaraně, protože nepřestal zpívat, ani když jsem od magnetofonu zvedl hlavu. Raději jsem nahrávku přerušil, abych ho netrápil. Okamžitě odletěl třepotavým letem mezi bylinami nízko nad zemí k nedalekým křovinám. Odtud se pak ještě chvíli ozývalo jeho varovné, praskavě znějící „tr tr tr“.

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...