Šoupálek krátkoprstý

Šoupálek je svrchu převážně hnědošedý s okrovým skvrněním, spodina těla je potom téměř čistě bílá, pouze břišní partie jsou šedě zbarveny. V terénu patří mezi ptáky, které skutečně spíše uslyšíme než uvidíme, a pouze zkušení ornitologové dovedou odlišit šoupálka krátkoprstého od druhého šoupálka, který žije na našem území, a tím je šoupálek dlouhoprstý.

Naši šoupálci se liší prostředím, které obývají. Šoupálek dlouhoprstý je typicky lesním ptákem, který obývá především jehličnaté lesy, a šoupálek krátkoprstý se vyskytuje v hnízdní době především v listnatých lesích, případně lesích smíšených, často jej najdeme v parcích, zahradách, na hrázích rybníků a ve stromořadích podél cest a silnic.

Hnízdo šoupálka krátkoprstého bývá vždy dovedně ukryto buď za kůrou stromů, často to však bývají skládky dřeva nebo stavby stojící na okrajích lesů, nebo na hrázích rybníků, jako jsou různé kůlny, boudy a sruby.

Naši šoupálci krátkoprstí jsou většinou stálí, pouze v zimním období se potulují po krajině společně s hejny sýkor, případně strakapoudů velkých, ale na hnízdní období se vrátí do krásného prostředí listnatých lesů, kde hnízdí.

Základní údaje

Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) je drobný, shora hnědý a zespodu bílý pěvec, s šídlovitým, nápadně obloukovitým zobákem. Typickým způsobem šplhá v nepravidelné spirále po kmeni, pak sletuje k patě dalšího stromu a znovu šplhá vzhůru. Je jen obtížně rozlišitelný od druhého z našich šoupálků, šoupálka dlouhoprstého. Vyskytuje se převážně v listnatých a smíšených lesích, v parcích a alejích. Živí se hlavně vajíčky, larvami, kuklami a dospělci hmyzu, které vybírá ze štěrbin kůry; v zimě i semeny. Hnízdo staví většinou na stromech v různých štěrbinách, dutinách apod. Samička snáší od dubna 5 až 6 vajíček, která pravděpodobně zahřívá bez výraznější pomoci samce. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Stálý pták.