Rákosník zpěvný

2. květen 2002
Vědecké zařazení Pěvci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rákosník zpěvný
0:00
/
0:00

Dlouhotrvající zpěv, neustále obměňovaný, s řadou prvků imitujících nejrůznější jiné ptačí druhy, to je charakteristické pro rákosníka zpěvného. Do svého zpěvu vplétá hlasy stehlíka, vrabce polního, sýkorek, kosa, skřivana polního, prostě všech druhů, se kterými na svém hnízdišti přichází do styku.

Snažit se poznat rákosníka v terénu podle zbarvení je prakticky nemožné. Všichni rákosníci mají podobně hnědavě zelenavý šat, hbitě se pohybují v rákosí, mají podobný křiklavý zpěv, a proto snad patří k nejméně známým ptákům.

Protože rákosníci zpěvní, ale i ostatní druhy rákosníků, zimují až v rovníkové Africe, přilétají k nám na jaře jako jedni z posledních, většinou teprve v první polovině května. O zimovištích našich rákosníků se dlouho nic nevědělo. Když jsme dostali několik zpětných hlášení kroužkovaných rákosníků zpěvných z východní Afriky, z Keni, bylo to pro nás velké překvapení. Zvlášť okolnosti těch hlášení, ty nás velmi překvapily, protože vesměs šlo o noční odchyt. Ptáci byli kontrolováni ornitology a my jsme si představovali, že odchyty byly prováděny v noci na světlo někde v temném buši. Později jsme se na jedné z konferencí dozvěděli, že odchyt byl prováděn v blízkosti nočního baru v jednom z národních parků v Africe, kam na osvětlené skleněné stěny rákosníci naletovali a velmi snadno se tam odchytávali do sítí.

Člověk se musí s obdivem sklonit před úžasnými výkony tak malých ptáků, jakými jsou rákosníci, když se dovedou na jaře vrátit z těch obrovských vzdáleností prakticky do stejných míst, kde hnízdili. Takových dokladů o věrnosti hnízdištím, těch má nejenom naše kroužkovací stanice na tisíce.

Poslechněte si, jak o rákosníkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

0:00
/
0:00

Základní údaje

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) je velký asi jako vrabec. Zbarvením je velmi podobný rákosníku obecnému, takže oba druhy lze spolehlivě rozlišit jen podle zpěvu. Žije v hustých porostech vysokých bylin, v křovinách, podél potoků a příkopů, na sušších okrajích rybníků, místy také na polích. Živí se převážně hmyzem, v létě i bobulemi bezu, rybízu a dalších rostlin. Hnízdo si staví ve výšce do jednoho metru především na bylinách, nejčastěji v porostech kopřiv a rákosu. Samička snáší 4 až 5 vajíček. Sedí na nich oba rodiče a společně pak také pečují o mláďata. Rákosník zpěvný od nás odlétá v srpnu a vrací se koncem dubna a v květnu. Přezimuje v savanách východní a jižní Afriky.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.