Pěnice hnědokřídlá

Pokud se tento popěvek ozývá z obrazovky v prostředí, kde se pěnice hnědokřídlá může v přírodě vyskytovat, je všechno v pořádku. Jenže takových případů je bohužel velmi málo. Většinou oživuje svým zpěvem pěnice hnědokřídlá děj odehrávající se v prostředí, kde se tento pták absolutně vyskytovat nemůže, například hluboko v lese, na mořské pláži, v interiéru bytu, ve velkoměstě a bůhví, kde všude ještě. To pak režiséra v duchu proklínáme, jako by neexistovaly žádné jiné nahrávky ptačích druhů, které by lépe odpovídaly danému prostředí.

Pěnice hnědokřídlá patří u nás dosud mezi hojnější druhy a můžeme se s ní setkat na všech místech, která jí jen trochu vyhovují. Všude, kde najde bujnější bylinný porost s ostružiníkem, šípkem nebo jinou nízkou křovinou, na rumištích, na perifériích měst, u silničních příkopů a na mezích, na vyprahlých stepních stráních stejně jako na mokrých rašelinných loukách na horách.

Poslechněte si, jak o pěnici mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Při zpěvu na sebe často upozorní tím, že při něm vyletuje do vzduchu, podobně jako to dělají lindušky, nebo svou písničku několikrát oddrmolí na drátech elektrického vedení a vzápětí slétne do vegetace. Ve zpěvu je neúnavná a často zpívá po celý den.

Pěnice hnědokřídlá je nenápadně šedě zbarvená, jen svrchu křídel má výraznější rezavě hnědá peříčka. Dříve se pro své šedé zbarvení jmenovala ostatně pěnice popelavá, jak jí vlastně ještě dnes říkají někteří starší ornitologové.

Jako všechny pěnice je i pěnice hnědokřídlá tažná, zimuje až za Saharou a na Arabském poloostrově. Proto také přilétá poměrně pozdě, až ve druhé polovině dubna a začátkem května. S hnízděním nepospíchá, musí totiž počkat, až je vegetace v plném růstu, protože teprve v ní si ukrývá velmi dovedně své hnízdečko.

Základní údaje

Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) je menší a štíhlejší než vrabec, charakteristické jsou pro ni vedle hnědavého zbarvení křídel především čistě bílé hrdlo a bělavé vnější okraje ocasu. Vyskytuje se na okrajích lesů, v remízcích, v parcích a zahradách, kde si v porostech křovin a vyšších bylin staví nízko nad zemí hnízdo. Čtyři až pět vajíček zahřívají oba rodiče. Rovněž mláďata krmí oba staří ptáci. Dominantní složku potravy tvoří hmyz, v létě je však dužnatými plody zastoupena i rostlinná strava. Zimuje v Africe jižně od Sahary. Přilétá v dubnu, odlétá v září.