Ostříž lesní

20. květen 2002
Vědecké zařazení Dravci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ostříž lesní
0:00
/
0:00

Ostříž je zbarven dosti kontrastně, svrchní strana těla je tmavě šedá oproti světlé spodině, která je však podélně tmavě skvrnitá. Nejvýraznější je na ostřížovi tmavý pruh na tvářích, trefně nazývaný vous, a rezavé tzv. kalhotky. Málokdy však máme možnost si ostříže dobře prohlédnout.

Kromě toho, že nepatří mezi naše nejhojnější druhy dravců, je to hlavně proto, že ostříž je velmi obratný a rychlý letec a okamžik, kdy se nám ho podaří v přírodě spatřit, bývá dosti krátký. Často se nám před očima mihne jako blesk, a že to byl ostříž, poznáme spíše podle rychlého letu a dlouhých a špičatých křídel. Pokud ovšem nemáme to štěstí a nepozorujeme ostříže u hnízda nebo při lovu, kdy si můžeme vychutnat jeho letecké umění.

Druhové jméno „lesní“ není zrovna nejvýstižnější. Ostříž má nejraději spíše otevřenou krajinu, kde se volné plochy střídají s menšími lesíky či remízky; v rozsáhlých a souvislých lesních porostech bychom ho hledali marně.

Hnízdo si ostříž, stejně jako další sokolovití dravci, sám nestaví a obsazuje stará hnízda jiných ptáků, hlavně vran a dalších krkavcovitých, ale i jiných dravců. Je tedy velmi závislý na výskytu jiných druhů ptáků, jejichž stará hnízda může obsadit. Péče o vejce a o mláďata je hlavně na samici, úlohou samce je především zásobování partnerky a posléze i potomků potravou. Když mláďata povyrostou, obstarává potravu i samice, ale když samec přinese nějakou větší kořist, předává ji samici a ta krmí mláďata. Předávání potravy se odehrává za hlasových projevů obou partnerů.

Vynikající letové schopnosti předurčují ostříže k lovu vysoce pohyblivé kořisti, a tak v jeho jídelníčku nalezneme drobné ptáky, hlavně vlaštovky a jiřičky, a velké množství létajícího hmyzu. Ten loví velmi obratně a vidět ostříže, jak opakovaně v letu lapá vážky, patří k zážitkům, na které nezapomínají ani zkušení ornitologové. S vážkami souvisí i nárůst početnosti ostřížů, který zaznamenali v Británii. Ukázalo se totiž, že přibylo malých štěrkoven a pískoven, které byly posléze částečně zatopeny vodou, a poskytly tak ideální podmínky pro rozvoj larev vodního hmyzu, včetně vážek. A vyšší počet vážek znamenal i lepší potravní základnu pro ostříže, což se projevilo i na jejich stavech.

Na sklonku léta, kdy se večer u rybníků houfují vlaštovky, aby strávily noc v rákosí, přilétá ostříž na taková místa a snaží se, často úspěšně, nějakou méně opatrnou vlaštovku ulovit. S vlaštovkami ho spojuje i to, že je to také přísně tažný druh. Odlet do zimovišť, která leží až v tropické a jižní Africe, začíná již koncem srpna, vrcholí v září a v říjnu bychom již u nás ostříže nezastihli. Na hnízdiště se navrací v druhé polovině dubna.

Základní údaje

Ostříž lesní (Falco subbuteo). Sokolovitý dravec velký přibližně jako poštolka. V letu vynikají dlouhá, srpovitě zahnutá křídla a poměrně krátký ocas, dalšími určovacími znaky jsou tmavý „vous“ na tváři a rezavé „kalhotky“. Obývá okraje lesů, polní lesíky, někdy i větší parky. Kořist – hmyz a drobné ptáky - uchvacuje v prudkém letu. Obsazuje hnízda jiných druhů dravců a krkavcovitých ptáků. Snůšku 2 až 4 vajec zahřívají oba rodiče. Potravu pro mláďata loví zpočátku samec a samice jim ji pouze předává, později začíná lovit i ona. Tažný, naši ptáci pravděpodobně zimují v rovníkové a jižní Africe. Na hnízdiště přilétá ve druhé polovině dubna a začátkem května, odlétá v září. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný dravec.

Jak vznikaly nahrávky

S tímto nádherným dravcem jsem se setkával ponejvíce v lesnaté krajině v blízkosti rybníků, mokřadů a rákosových porostů. Je to snad nejrychlejší dravec, který dosahuje ve volném prostoru při pronásledování drobných ptáků neuvěřitelné rychlosti. Několikrát jsem měl možnost pozorovat ulovení vlaštovky, jiřičky nebo rorýse létajících ve velké výšce. Loví v nepředstavitelně prudkém letu, střemhlavém pádu s křídly přimknutými k tělu. Vyhlédnutá obět nikdy neměla nejmenší naději na únik a skončila v jeho pařátech. Skřivanům nebo konipasům se někdy podaří ostříži uniknout pádem na zem mezi nízkou vegetaci. Sýkory a pěnice hledají záchranu mezi větvemi keřů a stromů. Loveckým koncertem je lov většího hmyzu nad rákosovými porosty, bažinami a volnými prostranstvími. Ostříž chytá létající hmyz zobákem, seká po něm pařáty a podává si ho k zobáku. Jeho kořistí jsou brouci, vážky, kobylky, sarančata a motýli. Ostříž často sedává na vrcholky stromů nebo keřů a obhlíží svoje loviště. U hnízda projevuje velkou bojovnost a odhodlaně brání hnízdiště i proti jiným, mnohem větším dravcům. Pozoroval jsem, jak napadal luňáky, kteří se objevili nad hnízdem, nebo dokonce vystartoval proti orlu mořskému. Útoky byly vždy doprovázeny pronikavým varovným křikem a byly vítanou příležitostí pro pořízení magnetofonové nahrávky.
Pavel Pelz

autor: Pavel Pelz