Na Bílou sobotu navštěvují Bulhaři hroby svých blízkých a o velikonoční neděli si ťukají vajíčkem
Pravoslavní křesťané dnes v noci začnou oslavovat Kristovo vzkříšení. A pokud se chcete dozvědět, jak velikonoční období prožívají lidé v Bulharsku, Česku a na Slovensku, máme pro vás pozvánku na zajímavou výstavu do Galerie Bulharského kulturního institutu v Praze, která tradice těchto tří slovanských zemí srovnává.
Výstava Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku sleduje zachované pohanské obyčeje i to, do jaké míry křesťanství proměnilo národní pověry a představy. Jarní svátky, v jejichž středu jsou Velikonoce, trvají v Bulharsku sto dní. Čím začínají a končí, vysvětluje kurátorka výstavy Grozdalina Georgievová z Regionálního etnografického muzea v Plovdivu.
„U nás v Bulharsku začínají masopustním týdnem 49 dní před samotnými Velikonocemi. Během masopustního týdnu je poslední možnost jíst před samotným půstem maso a sváteční stoly se skutečně prohýbají pod množstvím masa. Jarní svátky trvají sto dní, protože ještě padesát dní po Velikonocích se lidé zdraví pozdravem ‘Kristus vstal z mrtvých!’, na což se odpovídá: ‘Opravdu vstal z mrtvých!’“
Květná neděle se v Bulharsku nazývá Cvetnica (Květná) nebo Vrbnica (Vrbná). Chodí se do kostela, a domů si všichni odnášejí posvěcené vrbové ratolesti a květy. S nimi je spojen zajímavý zvyk.
„V Bulharsku se nepletou pomlázky a nepečou se beránci, ale váže se věnec, který se vždy pověsí nad vchodové dveře. Ten loňský věnec se musí spálit, popel z něj se smete a staré ženy ho používají k léčení. Věnec se plete z větviček, které si lidé přinesou z kostela. Věří, že díky tomu, že je věnec pověšený nad dveřmi, nemůže do domácnosti vejít zlo, anebo někdo, kdo by třeba mohl někoho uhranout. Dřív se také popel ze spáleného loňského věnce rozhazoval na pole.“
Stejně jako u nás a na Slovensku patří také k bulharským Velikonocům obarvená vejce a nádherné kraslice zdobené různými technikami.
„V bulharské tradici má vejce velice silnou symboliku. Úplně první vejce se barví načerveno a schovává se na další rok. O rok později se rozbije a podle něj se hádá, jaký ten rok bude. Pokud je vejce plné, symbolizuje to úrodu, dobrý rok a zdraví. Pokud je zkažené nebo prázdné, bude rok špatný.“
Během velikonoční neděle si Bulhaři vzájemně přiťukávají vejci a ten, jehož vejce se projeví jako borak, tedy nejtvrdší vejce, bude celý rok nejzdravější a nejsilnější ze všech. Vejce jsou důležitým symbolem jarních svátků odnepaměti.
„Existuje legenda, která praví, že slepice snesla vejce pod kříž s ukřižovaným Kristem a jeho krev, která kapala dolů, to vejce obarvila. Jiná pověst vypráví, že Panna Maria podala císaři červené vejce a pozdravila ho: ’Kristus vstal z mrtvých‘. Ale jsou to legendy a my nemáme žádné důkazy, proč se vajíčka vlastně barví. Je to lidová tradice. Samotné vejce je v Bulharsku silný magický symbol. My víme a věříme, že barvení vajec a všeobecně vejce mělo tradici ještě v předkřesťanských dobách. Vajíčka se během prehistorických pohřbů ukládala s mrtvými, protože když potom byly odkryty staré hroby a pohřebiště, byly nalezeny i skořápky od vajec. A není vůbec náhoda, že se vajíčka barví na Bílou sobotu, protože v Bulharsku je ta sobota před Velikonocemi věnovaná úctě zemřelým, chodí se na hřbitovy a na hroby se pokládá chléb a vejce, které se polévají vínem.“
V Bulharsku se obřadní pečivo na hod Boží velikonoční dělá z kynutého těsta, na rozdíl od nekvašeného pečiva u katolíků a židů. Pečou se koláče, pletené pečivo kravaj a další dobroty.
„Na samotné Velikonoce se peče jajčenik, což je pečivo, které se zdobí celými vajíčky. Červené vajíčko se v rodině schová a používá se při léčení, protože má magickou sílu, a bílé vajíčko se oloupe a snědí ho členové rodiny.“
Bulharské jarní tradice jsou velmi rozmanité a zajímavé.
„V Bulharsku mají všechny rituály magické pozadí kvůli tomu, že náš národ dlouho žil pod tureckou nadvládou, tedy pod cizí vírou – pod islámem. Takže ta národní tradice zůstala velice živá a silně se zachovala. Do dnešního dne se velká část těch rituálů udržuje.“
Výstavu Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku připravilo Regionální etnografické muzeum v Plovdivu ve spolupráci s plovdivským Sdružením Čechů, Slováků a přátel. V Galerii Bulharského kulturního institutu v pražské Klimentské ulici ji můžete navštívit do 6. května.