Moták pochop

16. říjen 2001
Vědecké zařazení Dravci

Když pozorujeme nad loukou nebo nad polem lovícího motáka pochopa, nemusíme dlouho přemýšlet, jak asi tento krásný dravec přišel ke svému rodovému jménu "moták". Během pomalého letu chvíli plachtí s křídly lehce vztyčenými nad tělo do tvaru písmene "V", chvíli letí s trhavým máváním křídel a často znenadání mění směr i výšku letu, to podle toho, co právě zahlédne v porostu pod sebou.

Ještě více se ale "motá" během nápadného svatebního letu, který se odehrává často vysoko na obloze. Před tím, než se sameček začne oddávat svatebním rejům, musí si ale vyznačit a obhájit své teritorium před ostatními samečky. A aby přitom nezůstal nepovšimnut, let nad svým výsostným územím doprovází hlasitým křikem.

Podobně jako u řady ostatních dravců sameček loví během hnízdění potravu nejen pro sebe, ale zčásti také pro samičku a později i pro mláďata. Předávání ulovené potravy je také součástí svatebního rituálu a dochází k němu nikoliv na zemi, ale ve vzduchu. Když samička vidí přilétat samečka s potravou, vyletí k němu a začne žadonit vysokým a hvízdavým hlasem. Sameček ji často odpoví a po chvíli pustí potravu z pařátů. Obratná samička se většinou otočí nohama vzhůru a v této pozici zachytí padající potravu do svých pařátů. Kořist si pak odnese buď někam na klidné místo na zemi k vlastní konzumaci, nebo na hnízdo mláďatům. Samečci totiž nikdy nenosí potravu mláďatům přímo, vždy prostřednictvím samičky.

Moták pochop stejně jako ostatní druhy motáků hnízdí na zemi, nejčastěji v rákosinách nebo v jiných porostech v blízkosti vod. Přestože hnízdí osamoceně, nedostatek vhodných hnízdních lokalit může vést k lokálnímu nakupení více párů, nebo dokonce i k tomu, že si párek pochopů vybere pro hnízdění třeba lán obilného pole. Po vyhnízdění pochopi mezi srpnem a říjnem opouštějí naše území a odlétají do Středomoří nebo až do subsaharské Afriky, i když jsou známy i případy přezimování. Zpět na svá hnízdiště pak první samečci pochopů přilétají již od půlky března a už brzo po příletu můžeme nad rybníkem zaslechnout jejich charakteristické volání.

Základní údaje

Moták pochop (Circus aeruginosus). Dravec poněkud menší než káně lesní; charakteristický je pomalý kymácivý let. Samec je tmavohnědý se světlejší hlavou a světle šedým ocasem a letkami. Samice hnědá včetně ocasu, se světleji žlutohnědě zbarvenou hlavou a tmavým pásem přes oko. Vyskytuje se především u vod v porostech rákosin, ale také v polích. Loví drobné savce a ptáky. Do hnízda na slehlém rákosí snáší samice 4 až 5 vajíček a zpravidla je zahřívá sama, bez přispění samce. Mláďatům předává samice potravu přinesenou samcem, až později začíná také lovit. Tažný druh zimující ve Středomoří a tropické Africe, kam odlétá na sklonku srpna a v září; na hnízdiště se vrací koncem března a v první polovině dubna.

Jak vznikaly nahrávky
Po jarním příletu pochopů nás upoutá jejich nápadný tok. Musíme ovšem tyto dravce znát a pátrat po nich. Pár pochopů vystoupá do značné výše, kde svůj krouživý let občas doplňuje vzdušnými hrami. Krkolomné přemety a střemhlavé pády obou ptáků doprovází opakované vysoké pískavé volání. Obyčejně se jarní tok odbývá v takové výšce, že je pozorovatelný pouze dalekohledem. I z této výše však jejich hlas dobře rozeznáme. Pro nahrávku nezbývá, než trpělivě ptáky sledovat a čekat až slétnou do takové výšky, že je záznam uskutečnitelný. Neobejdeme se bez dobré nahrávací techniky. Citlivý mikrofon s ostře směrovou charakteristikou je naprostou nutností. I zkušenosti a dlouhá praxe se zde dobře uplatní. Jen jednou v životě, bylo to v severním Německu, se mi podařilo sledovat samici, která vybízela samce k páření vysokým tichým pískáním. Nahrávka se podařila v rozsáhlých rákosinách a na velkou vzdálenost jen díky mimořádně dobrému počasí a naprostému tichu, panujícímu v přírodní rezervaci s přísným návštěvním režimem.
Pavel Pelz