Labuť velká

18 fotografií

Není to nijak dávno, kdy u nás labuť ještě nehnízdila. Naším územím pouze protahovali ptáci z populací hnízdících na severu, anebo byly krotké labutě chovány na jezírkách v zámeckých parcích. Jak se uvádí, právě krotké labutě, které daly přednost životu na svobodě, byly na počátku šíření tohoto druhu na území České republiky. Dokonce jsou známi i praotec a pramáti našich labutí: šlo o pár s amputovanými křídly, který byl již před rokem 1945 chován v Blatné na jihu Čech a v roce 1948 přesídlil z vodního příkopu blatenského zámku na rybník Sladovnu. Tam začal odchovávat mláďata, z nichž některá byla odchycena a vysazena na jiných místech a ostatní ani nebylo třeba chytat a vysazovat, protože si rybníky ke hnízdění našla sama.

Možná častěji než hlas labutí zaslechneme zvuky, které vydávají svými křídly. Nezapomenutelné je slyšet svistot letek labutího hejna nad zamrzlým rybníkem. Za pozornost ale stojí i hlučný vzlet labutě.

Šíření labutí bylo u nás mimořádně úspěšné. V roce 1964 u nás sice ještě hnízdilo jen 24 párů, ale během 70. a 80. let 20. století obsadily labutě prakticky celé území naší republiky a jejich početnost se neustále zvyšovala. Ani dnes rozhodně nehrozí, že by u nás labutě zapěly svou labutí píseň. Naštěstí se musíme spokojit s jejich nepříliš libozvučným hlasem, který ovšem labutě víc než bohatě kompenzují krásou svého zjevu.

Základní údaje

Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku. Mláďata jsou šedohnědá, často i bílá. Výskyt na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Živí se zejména vodními rostlinami, v zimě, kdy ji lidé ve městech přikrmují, i pečivem a dalšími potravinami. Hnízdo staví v porostech rostlin na okrajích rybníků. Koncem března nebo v dubnu snáší samice 4 až 8 vajec, a zatímco je zahřívá, samec hlídá a střídá ji pouze na dobu, kdy si samice hledá potravu. Mláďata vodí oba rodiče. Naše labutě jsou převážně stálé, v mimohnízdním období se shromažďují do hejn.

Jak vznikaly nahrávky

Hlasy labutí uslyšíme většinou pouze při kontaktu jednotlivých ptáků ve větších hejnech. Pořízení zvukových záznamů vyžaduje nesmírnou trpělivost, hodiny čekání a pozorování. Nehnízdící ptáci se sdružují do hejn, která máme možnost sledovat na velkých vodních plochách. Labutě mají zvyk pomalu plavat po určitých drahách a cestách, které sice nepravidelně, ale téměř denně v různých časech navštěvují. Jistá místa preferují pro vyhledávání potravy a jiná volí pro svůj odpočinek. Bývá to v klidných závětrných zákoutích rákosových porostů. Počkáme-li pár hodin na takových místech, máme naději, že se dočkáme připlutí hejna. Aby se ale hejno začalo dorozumívat hlasovými projevy, nesmí mít o naší přítomnosti sebemenší tušení; nesmí být zaujato ostražitým pozorováním okolí. V takových chvílích uslyšíme někdy překvapivé, nepříliš hlasité chraptivé a chrochtavé zvuky.

Video: MOS, Adolf Goebel