Ve Špalíčku se dozvíte zajímavosti o pozadí vzniku určitě nejznámějšího díla „malíře českého venkova“ Josefa Mánesa, totiž jeho slavné kalendářní desky pražského orloje.
Z nového profilového alba VSĽPT POĽANA pro vás písně vybírá Marie Hvozdecká.
Ve Špalíčku se dozvíte, kdy a proč se tento nástroj nejčastěji používal a jak se na něj vlastně správně hraje.
Zavádka je obřadní tanec, který můžete vidět a zažít na Hanáckém Slovácku. Jedná se o pomalý důstojný tanec v tříčtvrtečním taktu.
Kdo by rád nepřijímal projevy něžnosti a důkazy opravdové lásky!
Podlužácký primáš, zakladatel CM Slovácko Přemysl Líčeník oslavil sedmdesáté narozeniny. Výběr z tvorby této legendární muziky s gratulací připravil Jan Kosík.
Zaposlouchejte se do perel lidové hudby. Jan Káčer pro pořad Na pěknú notečku vybíral z archivních snímků, které byly vydány na desce nazvané Vyšívané písničky.
Malé vějíře, knížečky, kabelky nebo náramky – takzvané taneční pořádky, které byly v minulosti nezbytnou součástí každého plesu, mívaly různé podoby.
Ve vyloženě ženském vydání pořadu Na pěknú notečku zpívají Božena Šebetovská, Anna Habancová, Jarmila Šuláková, Aneta Poláchová a další.
Jan Kosík vybírá z rozhlasového archivu písně k rozjímání a oslavě.
Ve vánočně laděném pořadu se dostane na moravské a slovenské lidové koledy a zazní také liturgické vícehlasé písně, jak je dodnes zpívají lidé v kostelech na Horehroní.
Kdo byl svatý Štěpán? Proč a co se koleduje? A proč na Štěpána není pána? O svatoštěpánské tradici za hudebního doprovodu cimbálové muziky Soláň hovoří Jaroslav Kneisl.
František neboli kominíček. Malý kužel z černého uhlí a pryskyřice. Zázrakem dovede navodit vánoční atmosféru. Stačí podržet nad plamenem, sfouknout a nechat hořet.
Adventní a vánoční písně v podání moravských cimbálových muzik vybírá Jaroslav Kneisl.
Vánoční krajinou i do milých dětských snů se vypravíte se sourozenci Baťkovými a jejich přáteli. Vánoční písně této sourozenecké dvojice vybral Jan Kosík.
Ve vysílání Českého rozhlasu Zlín jsme díky návštěvě Petra Sovjáka mohli představit i slyšet pravé gajdy.
Výroční den svatého Tomáše připadal v minulosti na termín zimního slunovratu, pověrečné praktiky a lidové zvyky tak probíhaly v kulisách nejdelší a nejtajemnější noci roku.
Na jižní Moravě je tolik dechových kapel, že se vám na cestě autobusem může stát, že v každé dedině, kde zastaví, působí jedna nebo i dvě kapely.
