O starobylé svatbě, která dříve probíhala v období mezi Třemi králi a masopustem. O řadě zvyků, obřadů, pověr, písní, tanců a her vypráví Anežka Heinzlová.
Starobylé nápěvy z Podluží, bohatýrská z moravskoslovenského pomezí, nářek nad mrtvým zbojníkem Ondrášem, milostné nápěvy ze sbírky Františka Bartoše...
Jaké hudební novinky přinesl minulý rok? Hudební bilanci lidové hudby roku 2021 shrne Marie Hvozdecká.
Valašské soubory Vsacan ze Vsetína a Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm a jejich cimbálové muziky na nahrávkách z oblíbených gramodesek ve výběru Jaroslava Kneisla.
Košíkářství je prý nejstarší řemeslo na světě a paralelně se rozvíjelo na všech kontinentech. Lišily se sice použité přírodní materiály i technologie pletení.
Jan Kosík pogratuluje k životnímu jubileu zpěvačce lidových písní Ludmile Koskové.
10. ledna 1939 se narodil v Hrubé Vrbce na Horňácku Martin Hrbáč. Fenomenální hudec a zpěvák s oprávněným přízviskem „Majstr“.
Ohlédneme se za studiovým natáčením a koncertem významné romské kapely a jejích pěveckých sólistů. Hudební počiny rodinné CM Giňovci jsme natočili loni v květnu v našem S1.
V dnešním pořadu zamíříme na Kyjovsko. Společnost nám bude dělat Cimbálová muzika Jury Petrů a mužský sbor z Kyjova, Vojenský umělecký soubor Ondráš a také BROLN.
Sklářství má na Šumavě dlouhou tradici a dodnes zvučné jméno. Kam až tradice sahá? Co byly "páteříky" nebo sklářská "flusárna"?
Jaroslav Kneisl vybírá z nových nahrávek, které vznikly v rámci projektu Folklorní prvovýroba v plzeňském a ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2021.
Doslova korunou krásy ženských svátečních krojů na dolnímu Chodsku jsou černé, bohatě vyšívané šátky, které dodnes můžete obdivovat při mnoha příležitostech.
Nejbohatší oblastí českých zemí byla po staletí Haná: rovinatá oblast střední Moravy, která se rozkládala na území mezi městy Vyškov, Olomouc, Holešov, Prostějov a Litovel.
Očima umíme mluvit i vyjdřovat emoce. A co o očích řekne jejich barva? To vše se dozvíte od Miroslava Šimandla.
Ženské zpívání radost přináší. Jan Kosík vybírá oblíbené písničky s vinšováním v podání ženských sborů.
Do liturgie svátku svatých Tří králů patří i žehnání vody, soli, kadidla a křídy, někdy také síry nebo česneku, jimž naši předkové připisovali zvláštní magickou moc.
Nejen hmotné historické prameny, ale i písemné historické cennosti ukrývá ve svých sbírkách Národopisné muzeum Plzeňska. Spadá sem i několik rukopisů z konce 19. století.
Tradici tříkrálových obchůzek v lidové kultuře představí Marie Hvozdecká.
