Kočka jako velmi přítulné a hravé zvíře, vždy přinášela především zábavu a potěšení malým i velkým. Trojbarevná („mourovatá“) koťata navíc bývala tzv. pro štěstí.
Uplynulo 95 let, co se narodil v Opatovicích u Vyškova sbormistr Pěveckého sdružení moravských učitelů a profesor na Trinity College of Music v Londýně Antonín Tučapský.
Odchod zimy a příchod jara býval na většině území Čech i Moravy spojen s vynášením Smrtky, Morany či Moreny coby symbolu všeho starého a odcházejícího.
Nahrávky Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů staré 70 let i nedávné hudební počiny vybírá Jaroslav Kneisl.
Pokud roste na poli metlice, neužíví se sedlák ani slepice. Neodhazuj šat, dokud nebude května čas.
Archivní nahrávky zpěváků a zpěvaček z Podluží přichystal Jan Kosík.
Přijměte pozvání tam, kde rozkvétají stromy, květiny a rostliny. Do zahrad a sadů putujte ve společnosti písní, které jsou doma v různých koutech Moravy a Slovenska.
Moji milí, drazí..., bylo obvyklé oslovení, kterým posluchače Čs. a Českého rozhlasu zdravila etnografka a vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea Marie Ulčová.
Národopisné muzeum Plzeňska připravuje i letos akci nazvanou Vítání jara v Plzni - vynášení Morany. Proběhne o páté neděli postní (zvané Smrtná) 26. března.
Nastává čas zahradních prací. Pojďme společně zasadit jarní kvítky do písňové zahrady.
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů byl založen před sedmdesáti lety. Jaroslav Kneisl vybírá studiové nahrávky z posledních deseti let.
V dalším díle malého seriálu věnovaného plzeňskému kroji se zaměříme na mužské pokrývky hlavy – na čepici zvanou „vydrovka“ a také černý klobouk s hedvábnou stuhou.
O konferenci Folklore‘s Not Dead s ředitelkou Nadace Veronica Helenou Továrkovou. Popřad připravila Marie Hvozdecká.
Právo várečné dostala Plzeň od krále Václava II. hned při svém založení roku 1295. Vařit pivo tak mohli na území města všichni tehdejší měšťané.
Hromničkám, svěceným svíčkám, přisuzovali lidé v minulosti silnou moc. Používaly se také k lidovému léčení a dokonce s nimi podle lidové víry bylo možné i čarovat.
Hudební výlet na Hanou vám zpříjemní dívčí sbor Jaderničky, zpěváci sboru Rovina z Olomouce, Hanácká muzika z Brna a mnozí další.
Kysané zelí naši předkové využívali už od středověku jako superpotravinu a obří hrnec se zelím byl v každém domě.
Poslechněte si nově zdigitalizované hudební snímky Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů z roku 1953, na kterých zpívají bratři Luboš a Dušan Holí.
