Na ostrově se ukrývá odbojný Korsičan a zapřisáhlý nepřítel všech Francouzů. Napoleonova povídka v sobě spojuje jeho vášeň pro korsický nacionalismus a vlastenectví.
Lit byl součástí narozeninového vysílání Radia Wave. Honza sice na poslední chvíli ochořel, ale lidé z redakce se obětovali a chodili si povídat o knížkách aspoň s Evou.
V Qaanaaqu nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili.
Obžalovaný železničář Josef Maršík se vinou bláhových představ o lepším životě zaplétá stále nebezpečněji do sítě podvodů a lží, jejichž obětí se stane důvěřivá služka.
Její kniha Když umřel Bowie má rozhlasové zpracování. „Všechny pocity, které v příběhu hlavní hrdinky jsou, znám. Zajímají mě emoce, práce s nimi i hledání protipólů.“
Cena literární kritiky je ocenění udělované stejnojmenným spolkem sdružujícím literární časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar.
V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Pianistka Elfriede Jelinekové.
Probírku verši Richarda Weinera pro nás připravil Weinerův český editor, básník a překladatel Ivan Slavík.
Ve svých knihách, například Proč se ženy rozvádějí nebo Proč se ženy nerozvádějí, se spisovatelka Vlaďka Škarvadová zaměřuje na obyčejné, přesto výjimečné životy žen.
Benoît Duteurtre spolu s Annou Gavaldou a Françoisem Bonem patřil k oblíbeným francouzským autorům. V jejich prózách se odráží dobová témata i atmosféra ve společnosti.
Napínavá kniha Křivda autora Martina Juna vypráví příběh dokumentaristy, který pátrá po skutečných osudech cizí rodiny za války a najde i své rodinné kořeny.
Jak vznikala první antologie japonské poezie věnovaná hmyzu, proč právě tohle téma, a která havěť je v ní zastoupena? Kolik verzí může mít jedno haiku?
Jeden z nejvýraznějších debutantů loňského roku připravil výběr svých básnických oblíbenců.
Rozhlasová hra na pomezí dokumentu a dramatu. Některé scény se natáčely v reálných prostředích, mimo jiné u skutečného rybníka, kolem něhož se celý příběh točí.
Na pozadí tohoto příběhu nahlédneme do světa prvorepublikové žurnalistiky. Potkáme reportéry, soudničkáře, fabulátory, metéry i redakční poskoky.
V roce 1950 v komunistickém Československu se odehrává příběh povídky Hlídač. Tehdy často stačilo málo, aby člověk špatně skončil. To se stalo i Aloisi Marhulákovi...
Ve sbírce Výstava posedlostí je Yveta Shanfeldová věrná svému zájmu o pozorování ptáků a rostlin, stejně jako pointě a neúnavnému zpochybňování zavedeného
Svatopluk Skopal, Viktor Preiss, Rudolf Hrušínský st., Eduard Cupák a další v dramatizaci slavného románu.
