Spisovatel Ludvík Vaculík dokázal podle publicisty Pavla Kosatíka po půl století přinášet společnosti podnětné myšlenky. Připomíná Sekyru i posmrtně vydanou Starou postel.
Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají nás všech. Platí to i pro její román Výšina. Proč považuje psaní o katastrofách za terapii?
Jak se z přátelství dvou „šatnářů“ v divadle zrodilo nakladatelství a pak i největší potulný literární festival ve střední Evropě.
„I když je někdo ve vězení, zůstává člověkem,“ říká ředitelka Probační a mediační služby Gabriela Slováková, která léta pracuje s odsouzenými i oběťmi trestných činů.
Dřív jsme se od schopných referentů Fondu na podporu umenia učili, dnes fond shání zaměstnance přes facebookové skupiny, říká Zuzana Bujačková ze slovenského BRaKu.
Pavel zběhne ze studií a v rodných jižních Čechách se společně s kamarádem naplno pustí do hledání vltavínů. Postupem času sběratelské a zlatokopecké vášni zcela propadá.
K Filmovému létu na Vltavě se připojujeme příběhy vyprávěnými lidmi od filmu, filmovými režiséry a scenáristy. Jsou to příběhy humorné, groteskní, ale i zneklidňující.
Představíme vám nejnovější detektivku Ondřeje Krotila, který se jako badatel a autor zaměřuje především na skutečné zločiny, nevyřešené vraždy, špionáže a záhadná zmizení.
Básnická inventura režisérky Lídy Engelové zahrnuje italskou renesanční lyriku, limericky, verše pro dospělé i pro děti nebo hravé „třesky plesky“.
Letní povídku s lehkým nádechem krimi napsal Stanislav Beran. Vypráví o jednom zlodějském manželském páru, který se rozhodl trošku obohatit v malém městečku.
Tentokrát je čtení z knihy Prst trpaslíka věnované pověstem o kouzlech, proroctvích a zázracích.
Poslechněte si v rozhlasové premiéře dvojici podvídek olomouckého prozaika Milana Valenty. První je o kostelníku Miloškovi a druhá o holčičce s růžovou mašlí.
Dne 23. července uplyne sto let od narození spisovatele, publicisty, disidenta, vydavatele samizdatové edice Petlice Ludvíka Vaculíka.
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá spisovatelka Věra Nosková.
Zatímco jména už většinou zapadala prachem, atmosféra Vídně v době před první světovou válkou je v Macharových textech stále živá.
„V hodinách literatury na gymnáziu převažovali spisovatelé. Vypadalo to, jako by ženy vůbec nepsaly,“ vzpomíná. Právě tento pocit ji po letech přivedl ke knize Ženy slova.
Knihovnicí roku Moravskoslezského kraje je Adéla Klaczaková. Stará se o knihovnu v Soběšovicích a o knihovnu Mobilního hospice Ondrášek. Jezdí i za dětmi do škol.
Dnešní děti vyrůstají pod větším tlakem než předchozí generace. Terapeutka a spisovatelka Zuzana Onderová vysvětluje proč a popisuje, proč mohou knihy léčit dětskou duši.
