Každý z nás už někdy tak trochu vyprávěl. Třeba přátelům své zážitky, nebo dětem pohádku na dobrou noc.
Více než 700 stran má monografie historika Vojtěcha Šustka s názvem Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům. Píše se v ní mimo jiné o výsledcích jeho pitvy.
Představíme vám nejnovější knihu hradeckého fotografa a sběratele pohlednic Jaroslava Hrůzy. Možná mnozí z vás mají doma jeho dvoudílné dílo Hradec Králové na pohlednicích.
„V rámci lyrického subjektu si hraju na jakéhosi politika, který cosi propaguje, hlásá a rozhodně tím i provokuje,“ říká básnířka a performerka Iryna Zahladko.
Hrdinové knih Jiřího Hájíčka většinou prochází nějakou osobní krizí a často se vrací ke kořenům na venkov. To je i případ románu Dešťová hůl, který dostává filmovou podobu.
Den svatého Patrika, patrona Irska, tento týden oslavíme přehlídkou irských povídkářů. Oblečte si něco zeleného a zaposlouchejte se do vyprávění irských spisovatelů.
Letos se takzvané širší nominace Magnesie Litery, které se nejprve vyhlašovaly spíše zkusmo, ustálily na počtu 9 tipů v každé kategorii, z nichž se vybírá finálová trojice.
Alena Blažejovská připomíná svou cestu k poezii i k Brnu a zásadní básnická jména brněnské literární redakce či své cesty na básnická setkání na Bítově.
Moderní hamletovská parafráze vyprávěná z nečekané perspektivy. Bystrým a vtipným vypravěčem je plod, který se ještě v mateřském lůně stává součástí nebezpečných intrik…
Pan Otto po návratu z krátké služební cesty do Sankt Pöltenu domů zjistí, že v jeho bytě bydlí jakási cizí žena...
V koncertní kavárně Arco v Biskupské ulici jako malý kluk visel očima na prvním černém bubeníkovi. A také na fotkách krásných tanečnic vystavených ve vitrínce.
Byla to jedna z nejkrvavějších událostí v dějinách města Rokycan. 14. prosince 1642 vyhasl život devadesáti mužů, prostých vojáků i důstojníků z pluku císařských dragounů.
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá spisovatel a výtvarník Petr Mano.
Musí velký básník prožít velké trauma, aby se rozepsal? V případě Franze Wurma tomu tak bylo. Jeho židovští rodiče ho ve třinácti posadili v Praze do vlaku do Británie.
Spisovatel a žurnalista Karel Horký (1879–1965) byl jedním z nejplodnějších českých fejetonistů, ve své tvorbě navazoval úspěšně na literární tradici Jana Nerudy.
Peklo a Ráj, dva slavné pražské podniky, kde svoje noční dobrodružství před sto lety končila elegantní gigrlata, žebráci a kavalíři, pepíci z Páté čtvrti i milionáři.
V reakci na to, že ministerstvo kultury sníží o 40 % grantové dotace na literární periodika a akce se řada českých spisovatelů rozhodla, že do Franfurtu nepojede.
Alois Jirásek je jedním ze zakladatelů novodobého historického románu. Čtené jsou hlavně Staré pověsti české. Půvab má však i jeho povídková tvorba. Zemřel 12. 3. 1930.