Dnes nabídneme lidové písně a hudbu v podání havířovské kapely Jagár a romské Lidové hudby Josefa Gini z Opavy.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Těšínského Slezska, slovenského Podpolaní, Valašska a z lašsko-valašského pomezí.
Nejlepší mistry lidových řemesel oceňuje Ministerstvo kultury každoročně titulem „Nositel tradice lidových řemesel“. Čtyři z nich ovládají tato řemesla jako jediní u nás.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Kyjovského Slovácka, z Hané a z Valašska.
V pořadu nabídneme písně z repertoáru Jarmily Šulákové, ostravské CM Kovaliček a CM Slezan z Českého Těšína natočené v rámci rozhlasové prvovýroby roku 2023.
Kdy vznikaly první květinové zahrady našich předků a jak k nám pronikaly exotické rostliny jako kamélie, aksamitníky nebo astry?
V pořadu vám nabídneme písně z uherskobrodska, Valašska a moravsko-slovenského pomezí.
Dnes nabídneme písně ze slováckého Dolňácka a také z Maďarska a Rumunska.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Valašska a lašsko-valašského pomezí.
Cimbálová muzika Bukovinka z Bystřice pod Hostýnem vydala CD knihu Nad tú Rusavú. O tomto speciálním formátu hovoří umělecká vedoucí CM Bukovinka Kateřina Kovaříková.
V pořadu dnes nabídneme záznam koncertu sourozenců Věry a Antonína Gondolánových s doprovodnou kapelou, který jsme zaznamenali 30. září 2004 v DK Akord v Ostravě-Zábřehu.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Valašska, lašsko-valašského pomezí, Těšínského Slezska a moravsko-slovenského pomezí.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Valašska, lašsko-valašského pomezí a hudbu na pomezí žánrů v podání houslisty Robyho Lakatose a hráče na tárogató Jaroslava Čajky.
Hluboké lesy kolem hradu Křivoklát, strmé srázy a Berounka – scenérie, která vždy lákala nejen trampy a vodáky, ale v dávných dobách i panovníky.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z Valašska, podhorského a horského Lašska a Těšínského Slezska s kapelou Polynica.
V pořadu dnes nabídneme lidové písně z jižní Moravy, Těšínského Slezska a jihozápadních Čech - z Chodska.
Severovýchod Moravy už od 14. století začaly osídlovat pastýřské kmeny z Balkánu. Přinesly si s sebou velkou část své původní kultury a hospodářských zvyků.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje byl za rok 2024 udělen Václavu Reitmeierovi, výrobci nejšlí - dřeváků s koženým nártem.
