Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna. Končí v úterý před Popeleční středou. Celý masopust je poměrně dlouhý. Tak to naši prapředkové zařídili a věděli proč.
Nejokázalejší, nejhlučnější a také nejslavnostnější rodinnou slavností u našich předků bývala svatba. Jednalo se o sérii ustálených zvyků, které měly svůj pevný řád.
Masky a maskování patří k masopustu, chcete-li karnevalu, od dávných dob.
Talentovaní zpěváčci se sešli v červnu 2023 v koncertním studiu S1, aby vzdali hold lidovým písním z Lašska, Valašska a Těšínského Slezska. Hraje Ensemble FLAIR.
„Každý primáš, který stál v čele BROLNu, mu dal svou tvář. Snažím zachovat zvuk orchestru, což je těžké vzhledem tomu, že je nynější obsazení daleko menší,“ říká Varmuža.
Uslyšíte lidové písně a zvykoslovné zajímavosti vážící se k období masopustu, končin nebo chcete-li fašanku.
Masopust přináší čas veselí, hodování a maškarních průvodů, kterými si naši předkové rituálně zajišťovali hojnost a kterými se my dnes snažíme rozptýlit zimní chmury.
11. února tohoto roku oslavil kulaté životní jubileum Jiří Fišer, špičkový houslista, houslový pedagog a skladatel se vztahem k Plzeňsku, Rokycansku a k českému folkloru.
Český rozhlas Brno pořádá ve dnech 24.–26. února 2026 druhý ročník rozhlasové přehlídky hudby na rozhraní žánrů Barevný zpívající svět Jaromíra Nečase.
Vypravte se s námi do vesniček na hřebenech Krušných Hor, kde byli lidé před mnoha desítkami let připraveni na to, že první mrazy přicházejí v srpnu a sněžit může od září.
TJ Sokol Postřekov ve spolupráci s Národopisným souborem Postřekov a Obcí Postřekov zvou na největší akci roku – Postřekovský masopust, který se koná od 13. do 17. února.
Masopust se v Plzni bude slavit už o nadcházejícím víkendu v sobotu a v neděli 14. a 15. února.
Dnes se ohlédneme za koncertem hudebního cyklu „Zpěvem k srdci“ z roku 2012, ve kterém zahrála Varmužova cimbálová muzika z Mistřína u Kyjova.
Dnes nabídneme lidové písně z Horského Lašska, Slovenska a Valašska.
Pomalu končí fabiánská zima, která přechází v hromniční oteplení. Své nezastupitelné místo v tomto období má také svatá Dorota.
Když se řekne výmlat obilí, vybaví se nám dožínky a konec léta. Ale pozor, ve skutečnosti se v minulosti větší část obilí uskladnila ve snopech a na řadu přišla až v zimě.
Klíče spolu se zámky chrání majetek a životy lidí už tisíce let. Jaký význam mělo zamykání v průběhu dějin? A jaké byly k tomu prostředky a zařízení?
V prvním únorovém vydání pořadu nabídneme lidové písně z podhorského a horského Lašska, Těšínského Slezska a z Valašska.
