Dne 24. července 1960 vyskočili v dánském přístavu Gedser z východoněmecké výletní lodi do moře českoslovenští uprchlíci.
Emerich Rath byl výjimečný tím, kolika sportovním disciplínám se věnoval. Byly jich desítky a zejména na začátku 20. století v nich vítězil na evropské úrovni.
Po celém světě se 11. února 1984 objevily fotografie a natočené záběry z Glienického mostu, který spojoval Západní Berlín s Východním Německem.
Další pořad z cyklu Špioni je věnovaný dvěma mužům napevno spojených s komunistickou Státní bezpečností: Alojz Lorenc a Ladislav Bittman.
Jiří Šlitr nebyl jen talentovaný autor hudby k nezapomenutelným písničkám. Byl i malíř a ilustrátor. A v neposlední řadě herec – neherec, který měl zcela originální styl.
Snad nejznámějším uprchlíkem z řad Státní bezpečnosti byl Josef Frolík. Československou rozvědku opustil za pomoci americké CIA, tady pak dostal trest smrti.
Sebeupálení Jana Palacha na osmnáctiletého studenta Jana Zajíce z Vítkova u Opavy zapůsobilo natolik, že přijel do Prahy, aby se připojil k protestní hladovce.
Jméno Josefa Hasila spoustě lidí nic neřekne. Když se ale doplní Král Šumavy, většina si představí hluboké pohraniční hvozdy. Legendární převaděč se narodil 8. února 1924.
8. února 1924 se narodil Josef Hasil. Legendárního nepolapitelného převaděče a agenta-chodce ale všichni znali jako Krále Šumavy. Pomohl na svobodu desítkám lidí.
Agent A-54 byl nejslavnějším a zároveň asi i nejproblematičtějším spolupracovníkem československých tajných služeb v 30. a 40. letech 20. století.
Josef Guttmann je dnes jméno povědomé jen znalcům politické scény meziválečného Československa. V dějinách KSČ se na něj mělo rychle a definitivně zapomenout.
Seriál Pavla Hlavatého Hrdinové českého národa je věnovaný takzvaným agentům-chodcům, kurýrům západních zpravodajských služeb.
Cyklus pořadů Špioni představí ve dvou dílech Ericha Mielkeho, šéfa východoněmecké státní bezpečnosti (od roku 1957 do pádu Berlínské zdi v roce 1989).
Justiční zločiny se ale děly už mnohem dřív,a to hned po konci války v roce 1945. Jak to bylo doopravdy prozradí Ivana Chmel Denčevová.
Pátrání po strhujícím osudu inuitské ženy, která se stala členkou polární výpravy, jež tajně vnikla na ruské území, aby kolonizovala Wrangelův ostrov.
Ústecký promotér Zdeněk Kymlička o Jindřichu Šťáhlavském řekl, že svým charakteristickým hlasem přiváděl ženy v němý úžas a muže odstavil na druhou kolej.
Vytáhl jsem z knihovny knihu, kterou jsem nedržel v ruce snad třicet let. A vypadl z ní obrázek, asi tam byl jako záložka... Zdeněk Junák a retrochvilka v Srdcovkách.
Přečtěte si o Velikonočním míru Československého Červeného kříže. Ten za první republiky založila Alice Masaryková, která jej zároveň popularizovala pomocí rozhlasu.