Československá strana lidová fungovala od roku 1948 do listopadu 1989 pouze pod hlavičkou Národní fronty. Byla to zvláštní schizofrenie...
Společnost za veselejší současnost byla novým fenoménem na opoziční scéně. Vznikla začátkem května 1989.
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
A přece se demonstruje. Někdo v roce 1969, někdo o dvacet let později. Tak by se dalo charakterizovat dokudrama z cyklu Česká kronika.
Jen na 180 minut se v srpnu 1989 otevřela cesta do svobodného světa. Událost se do historie dostala pod názvem Panevropský piknik.
Dokudrama nás zavede zpět do dne 18. srpna roku 1989, kdy proběhlo jednání předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Ján Čarnogurský, Miroslav Kusý a Hana Ponická. To jsou hlavní postavy dokudramatu s názvem Zátah na bratislavskou pětku.
V srpnu 1989 pořádaly nezávislé občanské iniciativy v Praze sérii tichých protestů. Lidé poklidně korzovali, aby tak na výročí 21. 8. 1968 vyjádřili odpor proti okupaci.
V pražském bytě Jiřího Muchy se 1. srpna sešla skupina spisovatelů, aby obnovila činnost PEN klubu, která byla v letech normalizace potlačena.
Rok 1989 a další „devítková" výročí připomíná nová venkovní výstava v Táboře. Lidé si ji mohou prohlédnout na náměstích Starého a Nového města. Čekají je čtyři zastavení.
V říjnu 1989 vyšly do ulic bývalého Východního Německa nejprve stovky, poté tisíce a nakonec desetitisíce demonstrantů.
Na konci července roku 1989 uspořádalo Nezávislé mírové sdružení na pražském náměstí Míru manifestaci na podporu vězněných odpíračů základní vojenské služby.
Podzim 1989 byl nabitý událostmi. Jedna z nich proběhla téměř v utajení: ve čtvrtek 12. října 1989 přiletěl do Prahy bývalý americký prezident Richard Nixon.
Česká kronika 1989 dnes připomene dopis herce Národního divadla Josefa Kemra redakci Rudého práva. Kemr jím v únoru toho roku reagoval na dehonestující článek...
Vystoupení generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše v Červeném Hrádku u Plzně se v létě 1989 stalo senzací. Tajně vynesená nahrávka Jakešova projevu začala kolovat...
Tak zní jeden z nesmrtelných výroků Miloše Jakeše z projevu na Červeném hrádku z července 1989. Představoval Jakešovu reakci na žádost západoněmeckého ministra zahraničí.
Maďarsko bylo v roce 1989 rámci zemí sovětského bloku považováno za jeden z nejliberálnějších režimů. Proč se režimu Jánose Kádára říkalo gulášový socialismus?
Na přelomu června a července 1989 se v Československu odehrály dvě výměny ve vedení sdělovacích prostředků.
