Totalitní režim v Československu skončil v roce 1989 ekonomicky, technologicky ani morálně už nedokázal držet krok s vyspělejšími demokratickým světem a zhroutil se.
Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.
Poslechněte si ukázky z archivního vysílání Svobodné Evropy z let 1951 až 1989. Premiéru vltavského Večera na téma najdete on-line.
Události přelomového roku 1989 jsou právem spojovány také s československou katolickou církví. Jak si počínal muž v jejím čele – František kardinál Tomášek?
Jedním z poznávacích znamení studené války bylo zahraniční rozhlasové vysílání na krátkých vlnách. Tento fenomén do značné míry narušoval pomyslnou železnou oponu.
Zdeněk Prukner sbírá všechno, co s Třebíčí souvisí, z nejstarší minulosti až do roku 1989. Rád se po místech, kudy historie šla, také prochází.
Lidové noviny mají dlouhou tradici - nejen tu předválečnou, ale i tu před listopadem 1989. Příběh novinářské odvahy v době komunistické totality připomene Jan Sedmidubský.
Jednou z posledních velkých událostí československé protikomunistické opozice bylo setkání na festivalu ve Vratislavi v listopadu 1989.
Příběh hudebního festivalu Bratislavská lyra v roce 1989 připomíná dokumentární pásmo Jana Sedmidubského.
I když jsou události roku 1989 spojeny zejména s Prahou, mnoho důležitých věcí se odehrálo i v Brně. Koncem 80. let tam studenti začali vydávat nezávislý časopis.
Už tehdy ale do jejich průběhu zasáhla různá opoziční občanská sdružení. První máj v roce 1989 připomene dokumentární pásmo Ivany Denčevové.
Jak fungovala a nakolik opravdu napomohla k pádu komunismu? Publicista Ivan Štern si do studia pozval Petrušku Šustrovou a politologa Rudolfa Kučeru.
Četba z knižní retrospektivy Josefa Klímy Zločin, jak ho pamatuju hledá odpověď na otázku, do jaké míry rozvoj zločinu u nás po roce 1989 umožnila nevymahatelnost práva.
Pozadí vzniku petice Několik vět a zejména pak to, co pro společnost znamenala, přibližuje dokumentární pásmo Jana Sedmidubského.
Přestože události přelomového roku 1989 máme spojeny především s listopadem, mnoho zajímavých věcí se událo už na jaře.
Ekologický aktivismus před rokem 1989 mapuje dokumentární pásmo Ivany Chmel Denčevové.
Kdyby nebylo Palachova týdne v lednu 1989, možná by o rok později na Hradě neseděl Václav Havel, ale Alexander Dubček. Myslí si to publicista Jan Sedmidubský.
Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla. Praha totiž žila úplně jinými událostmi.
