Těsně před sametovou revolucí, 1. listopadu 1989 se v Jablonci nad Nisou narodila jedna z našich nejúspěšnějších sportovkyň – biatlonistka Gabriela Soukalová.
Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975–1989 Gustáv Husák.
To, co se zdálo ještě na jaře roku 1989 jako dobrý vtip, se stalo na konci prosince skutečností. Disident Václav Havel byl zvolen prezidentem. A objevily se spekulace.
Naprosto zásadní význam pro informování československé veřejnosti o událostech listopadu 1989 měla Československá televize.
„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
Po celý rok jsme se věnovali událostem klíčového roku pro naše moderní dějiny, roku 1989. Rok byl důležitý nejen pro nás, ale i pro sousední země bývalého východního bloku.
Byly události listopadu 1989 spontánní, nebo někým připraveny a promyšleně řízeny? Otázka, kterou si brzy po sametové revoluci položila zvláštní vyšetřovací komise.
Události listopadu 1989 přinesly zásadní demokratické změny všem lidem v Československu. Odrazily se poměrně rychle i v jazyku médií.
„Po roce 1989 svou roli hrála obava, jestli je už Státní bezpečnost paralyzovaná, nebo stále nebezpečná,“ říká historik a poslanec ODS Pavel Žáček.
Listopadové události roku 1989 přicházely na východ republiky se zpožděním. Přinášíme dva autentické příběhy z tehdejšího Gottwaldova.
Mezi demonstranty, kteří 17. listopadu 1989 došli na pražskou Národní třídu a čelili tam tvrdému policejnímu zákroku, byl i fyzik Tomáš Růžička.
Antisemitské projevy sílí zpravidla v souvislosti s výraznými společenskými otřesy a krizemi. Nejinak tomu bylo i při změně politického systému po listopadu 1989.
Anežka Přemyslovna – též zvaná jako Anežka Česká –, nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I., byla za své milosrdenství už za života označována lidmi za svatou.
Sameťáci jsou rodinným příběhem tří generací na pozadí dějinných událostí od první republiky do roku 1989. Evokuje atmosféru listopadové revoluce plnou optimismu.
Sedmihodinovým vysíláním z Národní třídy a dalších míst provázejí Jan Pokorný a Martin Veselovský. Poslechněte si povídání s hosty a reportážní vstupy přímo ze srdce dění.
Klíčové datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad 1989. Změnil nejen životy občanů, ale především Československo nastoupilo cestu přeměny v demok...
Konec roku 1989: v Polsku nastupuje vláda solidaritního premiéra Mazowieckého, v Maďarsku se transformuje tamní komunistická strana a stříhají se dráty na Západ.
Petr Kubíček byl jedním z jihlavských aktivistů kolem Sametové revoluce v listopadu 1989. Sám se v té době podílel na ražbě podzemního kolektoru.
