Série sleduje proměny politického marketingu v Česku od roku 1989. Ukazuje mechanismy, nástroje a logiku, podle které se kampaně připravují.
„Kontrola občanských průkazů!“ „Kolik jste vypil?“„Dvě…“ „A dneska jste k tomu měl jakej důvod?“ Podobnou kontrolu zažil před rokem 1989 nejeden občan ČSSR.
Co ho vedlo do emigrace a proč si vybral Švýcarsko? Proč se po roce 1989 vrátil do Československa? A čím mu byla sympatická Unie svobody, kam vstoupil?
Čtyři měsíce roku 1989 strávil Václav Havel ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Jeho cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycuje Archiv Plus.
Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak.
Věznice Mírov – tábor nucených prací, kam zavírali i piloty RAF. Ti se po roce 1989 domluvili, že nenechají, aby sadistickému dozorci Kohlíčkovi vše prošlo. Jak to dopadlo?
Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik, jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Měl přitom pod palcem dohled nad vědou, kulturou a školstvím.
Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale některé veterány neuchránilo od pronásledování a věznění. A po listopadu 1989 byli zase vnímáni jako komunisté.
Jsou témata v naší historii, jež se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů.
Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů, ale především návrat svobody. To se projevilo i v knihkupectvích a literatuře.
Být poslancem, to byla v dobách komunismu v podstatě volnočasová aktivita. Párkrát do roka dorazili na zasedání, něco odmávli a tím to končilo. Ale co po revoluci?
„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989.
Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry. Dnes je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80.
Jedním z oblíbených témat socialistického režimu byly ženy a jejich postavení. Mezinárodní den žen se řadil mezi nejdůležitější svátky socialistického Československa.
Jen pár týdnů od začátku sametové revoluce dne 17. prosince 1989 se v bytě Pavla Bratinky sešlo asi 13 lidí.
Rok 1968 měl 2000 slov, v roce 1989 zformulovala požadavky na celospolečenské změny petice nazvaná Několik vět. Byla to přímá reakce na tvrdý zásah bezpečnostních složek.
Pravý zlatý důl pro zájemce o historii dnes přestavují první porevoluční rozhovory s navrátilci nebo návštěvníky z řad českého exilu, kteří opustili Československo.
Připomínáme si dnes už zapomenutou kapitolu rozhlasového vysílání. Před rokem 1989 se Československý rozhlas totiž pravidelně věnoval vojákům.
