Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik, jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Měl přitom pod palcem dohled nad vědou, kulturou a školstvím.
Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale některé veterány neuchránilo od pronásledování a věznění. A po listopadu 1989 byli zase vnímáni jako komunisté.
Jsou témata v naší historii, jež se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů.
Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů, ale především návrat svobody. To se projevilo i v knihkupectvích a literatuře.
Být poslancem, to byla v dobách komunismu v podstatě volnočasová aktivita. Párkrát do roka dorazili na zasedání, něco odmávli a tím to končilo. Ale co po revoluci?
„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989.
Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry. Dnes je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80.
Jedním z oblíbených témat socialistického režimu byly ženy a jejich postavení. Mezinárodní den žen se řadil mezi nejdůležitější svátky socialistického Československa.
Jen pár týdnů od začátku sametové revoluce dne 17. prosince 1989 se v bytě Pavla Bratinky sešlo asi 13 lidí.
Rok 1968 měl 2000 slov, v roce 1989 zformulovala požadavky na celospolečenské změny petice nazvaná Několik vět. Byla to přímá reakce na tvrdý zásah bezpečnostních složek.
Pravý zlatý důl pro zájemce o historii dnes přestavují první porevoluční rozhovory s navrátilci nebo návštěvníky z řad českého exilu, kteří opustili Československo.
Připomínáme si dnes už zapomenutou kapitolu rozhlasového vysílání. Před rokem 1989 se Československý rozhlas totiž pravidelně věnoval vojákům.
Dne 18. ledna zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová.
Rok 1989 byl pro moskevské satelity rokem změn. Co se ale dělo v samotném Sovětském svazu? A druhý dokument: co kabala znamenala pro Židy v Čechách a na Moravě?
Před listopadem 1989 se nenašlo mnoho cizinců z kapitalistického západního světa, kteří by přišli žít do uzavřeného komunistického Československa.
Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili.
Nad tím, jaký ohlas měly události v Československu v listopadu a prosinci 1989 v zahraničí, se v repríze pořadu z roku 2010 zamýšlejí Jan Mervart a James Krapfl.
„Pohár pýchy, hluchoty, tvrdohlavosti, násilí a lží pomalu přetéká,“ stálo v hercově osobní výzvě, se kterou v prvních dnech po listopadu 1989 objížděl továrny.
