Před 34 lety Jaroslav Frolík hovořil k davům na berounském Husově náměstí. Letos v říjnu se stal regionální badatel a spoluzakladatel zdejšího OF čestným občanem města.
Revolta mladých vedla k demonstracím v Teplicích ještě před událostmi na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989.
Uplynulo 34 let od pohnutých událostí 17. listopadu 1989. Jak dramatické chvíle prožívali občané tehdejšího Československa? A jak se na podzim 1989 díváme s odstupem času?
Historie se často opakuje. Stanislav Motl se s pomocí spisovatele Otomara Dvořáka vydává po stopách protestů mladých lidí v nedávné i dávné minulosti.
Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. Její svatořečení v roce 1989 se stalo symbolem pádu komunismu.
Jsou témata v naší historii, jež se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů.
Československé milice byly po 17. listopadu 1989 v pohotovosti. Dokonce se začaly sjíždět do Prahy, aby potlačily revoluční dění. Nakonec však nedostaly rozkaz k akci.
V listopadu 1989 patřil Petr Pithart k významným postavám sametové revoluce i dob následujících. Je však spojený i s událostmi o dvě desetiletí staršími.
Sametová revoluce a protesty proti bývalému režimu se uskutečnily i v Ústí nad Labem. Nespokojenost lidí ale souvisela především s ekologii – například s kvalitou vzduchu.
Když člověk vede rozhovor s někdejším slovenským disidentem, právníkem a po roce 1989 politikem Jánem Čarnogurským, má chvílemi pocit, že před ním sedí dva lidé.
Desítky let barokní zámek Olešná na Rakovnicku chátral. Od revoluce 1989 už měl několik majitelů. Ti současní, manželé Malkovští, koupili zámek před sedmi lety.
Fotil krásné modelky i trochu plnější Věstonickou Venuši. A také zlomové politické události let 1969 a 1989. Řeč je o významném fotografovi Petrovi Berounském.
Pamětníci rozhlasových pořadů před rokem 1989 si možná vzpomenou, že existoval pořad Hovoří Moskva. Byla to propaganda z centra moci do satelitních zemí východního bloku.
Václav Řezáč byl do roku 1989 každému školákovi povinně známý: šlo o jeho romány Nástup a Bitva.
V letech vlády komunistické strany mezi roky 1949 až 1989 odešlo z Československa do exilu – legálně nebo nelegálně – několik stovek tisíc lidí.
Představujeme unikátní výstavu nově zrestaurovaných rozhlasových fotografií, která připomÍná významné pořady, umělecká tělesa a osobnosti i klíčové historické události.
Označoval se za vězně sametové revoluce. Pro veřejnost byl v listopadových událostech roku 1989 asi největším symbolem odcházející moci. Řeč je o Miroslavu Štěpánovi.
Už tehdy ale do jejich průběhu zasáhla různá opoziční občanská sdružení. První máj v roce 1989 připomene repríza dokumentárního pásma Ivany Denčevové.