Klíčové události roku 1989 připomínáme v reprízách hned dvou pořadů. Jaké metody sledování volila naše Státní bezpečnost?
Blíží se 35. výročí 17. listopadu 1989. V době, kdy komunistická policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům na pražské Národní třídě, už se kolem nás hroutil komunismus.
Na konci 80. let se v severních Čechách dalo dýchat jen se sebezapřením. Šaptné ovzduší bylo i jinde. V emisích na obyvatele jsme byli na jednom z prvních míst ve světě.
Po listopadu 1989 se řada normalizačních vězňů proměnila v politické elity. A jedním z nich byl i ústecký rodák Ivan Dejmal.
Přelomový rok moderních světových dějin 1989 se zásadním způsobem promítl i do událostí v tehdejší Německé demokratické republice (NDR).
Přesně 97,89 procent hlasů – tolik získala v československých „volbách“ v listopadu 1989 jediná komunistickou stranou povolená kandidátka. Je to hodně?
V říjnu 1989 se v Československu dostala do oběhu nová stokorunová bankovka s portrétem Klementa Gottwalda. Brzy se ale začaly objevovat bankovky popsané nebo pokreslené.
Od srpna do září 1989 se Lobkovický palác v Praze stal místem německých a evropských dějin.
Poslední tištěné číslo Lidových novin vyšlo před měsícem. Noviny ale byly jedním z nejznámější českých deníků. Poprvé se na pulty dostaly v Brně, a to 16. prosince 1893.
Výraznou osobností takzvaného Palachova týdne v lednu 1989 byl Stanislav Devátý. Signatář Charty 77, které dělal rok jejich mluvčího.
Co vysílal Československý rozhlas v září 1989? A co dnes víme o takzvané „židovské herezi“? Na tyto otázky odpoví reprízy pořadů z cyklu Dokument Plus.
Přelomový rok našich moderních dějin byl doslova nabitý událostmi. Ty nejzajímavější, které se staly v září 1989, vybírá a komentuje Milan Kudrys.
Co vysílal Československý rozhlas v srpnu 1989? A byly Spojené státy americké opravdu „zemí zaslíbenou“? Na tyto otázky odpoví hned dva pořady, které vysíláme v repríze.
Rok 1989 byl přelomovým rokem našich moderních dějin – podobně to bylo i v srpnu 89. Poslechněte si ty nejzajímavější, které vybírá Milan Kudrys.
„Koukám na to očima plnými něhy, s knedlíkem v krku a hroznou trémou,“ řekl Kryl v roce 1989.
„Na Vánoce v Lucerně!“ Křičeli lidé na Karla Kryla, který v říjnu 1989 vystoupil na koncertu nezávislé československé kultury v polské Vratislavi (Wrocławi).
Po velkém úspěchu na přelomu let 1989 a 1990 čekal Karla Kryla rychlý a prudký propad popularity.
Karel Kryl chtěl po svém návratu do rodné země v listopadu 1989 nejen zpívat. Nahlas také mluvil o tom, co se mu nelíbilo. Kritizoval „český samet“ i jeho představitele.
