Svíčky u kašny na náměstí v Havlíčkově Brodě krátce po 17. listopadu 1989 byly prvním znamením toho, že se ve společnosti začíná něco dít.
Konec roku 1989: v Polsku nastupuje vláda solidaritního premiéra Mazowieckého, v Maďarsku se transformuje tamní komunistická strana a stříhají se dráty na Západ.
Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Jaké opravdu byly jeho projevy?
Před 35 začaly v Teplicích demonstrace za čistý vzduch. Už týden před 17. listopadem 1989 se tam sešli lidé, aby upozornili na dlouhodobě nedýchatelné ovzduší.
Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“.
Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl „sametově“. Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč Lidové milice nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům?
Rok 1989 pro nás znamenal zásadní politickou změnu, takže vysíláme pořady, které zlomový rok rozebírají ze všech stran.
Když se 9. listopadu 1989 hroutila Berlínská zeď, byl u toho i redaktor Rádia Svobodná Evropa Egon Lánský. Novinář, který během života vystřídal mnoho různých zaměstnání.
Klíčové události roku 1989 připomínáme v reprízách hned dvou pořadů. Jaké metody sledování volila naše Státní bezpečnost?
Blíží se 35. výročí 17. listopadu 1989. V době, kdy komunistická policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům na pražské Národní třídě, už se kolem nás hroutil komunismus.
Na konci 80. let se v severních Čechách dalo dýchat jen se sebezapřením. Šaptné ovzduší bylo i jinde. V emisích na obyvatele jsme byli na jednom z prvních míst ve světě.
Po listopadu 1989 se řada normalizačních vězňů proměnila v politické elity. A jedním z nich byl i ústecký rodák Ivan Dejmal.
V událostech podzimu a zimy 1989 se mnoho lidí dalo do služby společenských změn. Pro některé to byl odrazový můstek k politické funkci a někteří jen „prošli“ dějinami.
Víme už vše o listopadu 1989 a detailech pádu komunistické moci? Nové informace přináší i deník tehdejšího šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Hořeního.
Přelomový rok moderních světových dějin 1989 se zásadním způsobem promítl i do událostí v tehdejší Německé demokratické republice (NDR).
Přesně 97,89 procent hlasů – tolik získala v československých „volbách“ v listopadu 1989 jediná komunistickou stranou povolená kandidátka. Je to hodně?
V říjnu 1989 se v Československu dostala do oběhu nová stokorunová bankovka s portrétem Klementa Gottwalda. Brzy se ale začaly objevovat bankovky popsané nebo pokreslené.
„Nechceme dialog s lidmi, kteří nám říkají, abychom odešli.“ Tato slova pronesl vysoký komunistický funkcionář Miroslav Štěpán měsíc před 17. listopadem 1989.
