Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.
Krátce po listopadu 89 se ze slovníku českých novinářů začaly rychle vytrácet termíny, které odpovídaly výrazům a floskulím z dokumentů komunistické strany.
Parlamentní komise pro vyšetřování zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989 se do události snažila vnést jasno. Jak se jí to podařilo?
O tom, co se stalo 17. listopadu 1989 na Národní třídě, nepadlo v Československém rozhlase a televizi ani slovo. I tak do dění zasáhly. Jak? Prozradí Ivana Chmel Denčevová.
Vánoce roku 1989 byly po dlouhých desetiletích prvními ve svobodných poměrech.
Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události, spojené s pádem komunistického režimu, nebyly tím jediným, co se tehdy dělo.
Vrátíme se v čase o 35 let a spolu osobnostmi z našeho regionu zavzpomínáme na revoluční dny listopadu 1989. Seriál propojují písně Karla Kryla.
Proč v listopadu 1989 Ladislav Adamec neuspěl? Nad tím se v repríze pořadu zamýšlí Veronika Kindlová.
Jedním z těch, kteří se v listopadu 1989 snažili za každou cenu udržet u moci komunistickou stranu, byl tehdejší ministr národní obrany, armádní generál Milan Václavík.
V prvních dnech po 17. listopadu 1989 se mnozí obyvatelé Československa obávali, že slábnoucí komunistický režim povolá proti demonstrantům armádu.
I když se události listopadu 1989 nejčastěji spojují s mohutnými demonstracemi v Praze na Václavském náměstí nebo na Letné, sametová revoluce měla mnoho podob.
Události 17. listopadu 1989 se staly základním impulsem sametové revoluce. V rámci 35. výročí jsme pro vás připravili seriál, kde si den po dni připomínáme zásadní momenty.
Zdeněk Kupka se ve svátečním vydání pořadu Setkání u mikrofonu na události listopadu 1989 ptal jedné z výrazných aktérek tehdejšího dění, Dagmar Helšusové.
Události, ke kterým došlo 17. listopadu 1989 na Národní třídě, vyústily před 35 lety v sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Co zůstalo z revolučních ideálů?
Na začátku byl úkol od profesorky dějepisu. Na konci pozoruhodně zpracovaná vyprávění bíloveckých. A ta pak vytvořila základ pro výstavu Bílovec v sametu.
Jedním z důkazů proměny atmosféry v Československém rozhlasu v listopadu 1989 bylo zahájení pravidelného každodenního vysílání Občanského fóra.
V rozhlasovém archivu se zachovala slovy prezidenta Edvarda Beneše i jeho ženy Hany, jimiž uctili památku Jana Opletala, i reportáž o studentské demonstraci v roce 1989.
