Další díl České kroniky se zaměří na proces, který se těsně po listopadu začal odehrávat částečně spontánně a částečně už ve státní režii: demontáž odposlechů.
To, co se zdálo ještě na jaře roku 1989 jako dobrý vtip, se stalo na konci prosince skutečností. Disident Václav Havel byl zvolen prezidentem. A objevily se spekulace...
„Občanské fórum nevědělo, jak udělat z Havla prezidenta.“ Takhle komentoval motivaci svého zásahu do dějin v prosinci roku 1989 nový premiér, komunista Marián Čalfa.
V prosinci roku 1989 přicestoval do Československa Tomáš Baťa. Hned z Prahy zamířil do Zlína. Vlastně do Gottwaldova. Nebo do Zlína?
V událostech podzimu a zimy 1989 se mnoho lidí dalo do služby společenských změn. Pro některé to byl odrazový můstek k politické funkci a někteří jen „prošli“ dějinami.
V polovině prosince 1989 bylo jasné, že se musí razantně změnit učební látka na všech druzích škol, hlavně na těch základních.
Před 30 lety u nás padl komunistický režim. Lidem se otevřely hranice na Západ. Před Vánocemi 1989 dostali slovenští disidenti nápad, že uspořádají procházku do Rakouska.
Jak to vypadalo u stolu, u kterého se domlouvala Vláda národního porozumění? Do zákulisí náročného vyjednávání nás zavede dokudrama Hynka Pekárka.
Na přelomu listopadu a prosince 1989 byl za dodnes podivných okolností do Prahy narychlo povolán bývalý reformní tajemník ÚV KSČ, poté disident a chartista Zdeněk Mlynář.
Americký novinář Jolyon Naegele vystupoval v posledních týdnech v českých masmédiích především v souvislosti s 30. výročím listopadu 1989.
Miroslav Kusý, Milan Kňažko, Alexander Dubček. Kdokoli z nich se mohl stát československým prezidentem. Nestal.
Premiér federální vlády Ladislav Adamec přislíbil zástupcům Občanského fóra, že do 3. prosince se jeho vláda představí v novém složení.
Už 29. listopadu 1989 vznikla na půdě komunistického parlamentu komise pro dohled nad vyšetřováním zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989.
Demonstrující studenty podpořili v listopadu 1989 hned v počátcích také herci a další umělci. Právě o nich bude řeč v dalším díle České kroniky.
Václav Bartuška je v současné době zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V listopadu 1989 byl jedním z vůdců sametové revoluce.
První velká veřejná elektrárna byla spuštěna na Žižkově před 130 lety, v roce 1989 začal fungovat první bankomat na Václavském náměstí a herečka Nela Boudová slaví 52 let.
Nová vláda Ladislava Adamce vytáhla obyvatele Československa na začátku prosince 1989 po sedmi klidných dnech opět do ulic.
Co o konci vlády KSČ v Československu vědí dnešní středoškolští studenti?
