Během Pražského povstání se rozhlasová hlasatelna na několik dní přesunula do Husova sboru na Vinohradech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vysílání v provizorním studiu - redaktor Zdeněk Mančal

V úterý uplyne 75 let od vypuknutí Pražského povstání. Důležitou roli v něm sehrálo i rozhlasové vysílání, které se však po útoku na budovu rozhlasu na několik dní přesunulo do Husova sboru na pražských Vinohradech.

„Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu,“ vyzýval vzrušeným hlasem rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal v sobotu 5. května 1945 krátce po poledni. V budově se střílelo, vybuchovaly tam granáty – začal boj o rozhlas. Slovo má historik Martin Jindra z Církve československé husitské.

„Úloha rozhlasu během Pražského povstání v květnu 1945 byla nezastupitelná, byla velice významná, protože díky tomu, že rozhlas mohl nadále vysílat během těch povstaleckých dní, se to povstání mnohem rychleji rozšířilo skrze rozhlas a také nabylo mnohem větší intenzity, než by se normálně těmi běžnými cestami podařilo.“

Bylo však jasné, že nacisté budou chtít vysílání zhatit útokem na budovu rozhlasu, a tak rozhlasáci hledali náhradní prostory pro hlasatelnu.

Husův sbor

„Už 5. května – ten první den povstání – jeden z techniků rozhlasu navštívil Husův sbor, odkud se během válečných let vysílaly varhanní koncerty. Tento technik Verner věděl, že se úmyslně zachovala jedna z linek a některý materiál z těch varhanních koncertů právě v Husově sboru na Vinohradech, tak sondoval, jestli by tam bylo možné zřídit provizorní hlasatelnu. Tehdejší farář Arnošt Šimšík s tím souhlasil, technik Verner s nimi zůstal celý ten večer 5. května v bunkru, který se nacházel ve vinohradském sboru, ještě společně s pokladníkem Josefem Teichmannem prošli veškeré zázemí Husova sboru a připravili první plán pro přesun veškeré techniky, která pro zřízení hlasatelny byla potřebná.“

6. května byla budova rozhlasu zasažena jednou z leteckých pum.

„Posedlost rozhlasem“ při přípravě zpráv ve farní kanceláři, zdroj ÚAM CČSH.jpg

„Němci se úmyslně na rozhlas zaměřili, protože si byli vědomi té jeho nezastupitelné úlohy. Dokonce i ve většině evropských metropolí, kde vypuklo povstání, se nedařilo udržet rozhlasové vysílání, na rozdíl od Prahy. Byl to jeden z cílů německých leteckých útoků a skutečně došlo k zásahu hlasatelny, což byl definitivní podnět k tomu, aby se vysílání přesunulo do Husova sboru Církve československé husitské na Vinohradech. Takže 6. května znovu technici navštívili Husův sbor, přes noc se navezla veškerá technika a na kůru sboru byla zřízena provizorní hlasatelna. Náboženská obec a farář Arnošt Šimšík poskytli i zázemí pro veškerý personál, takže vyčlenili jak kancelář rady starších, tak kancelář faráře pro potřeby pracovníků rozhlasu, nanesly se tam psací stroje a veškeré zprávy, které třemi telefonními linkami potom do Husova sboru chodily, se přepisovaly, zpracovávaly i překládaly právě v těchto dvou kancelářích a potom z hlasatelny, která byla původně umístěná na kůru sboru, se vysílaly dál do éteru.“

Z budovy Husova sboru nesměl nikdo vycházet a dodržovala i jiná se pevná pravidla, aby se neprozradilo místo, odkud rozhlas vysílá. Z obavy před bombardováním se hlasatelna přesunula do sklepních prostor.

„Ta hlášení zajišťovali tři hlasatelé, jedním z nich byl i Zdeněk Mančal, který zároveň prošel mládeží Církve československé husitské právě v Husově sboru na Vinohradech.“

Historik Martin Jindra ještě rekapituluje období, kdy se z Husova sboru vysílalo.

„Ta první zpráva se podařila odvysílat 7. května 1945 v 16:30 a poslední zprávy odcházely 9. května 1945, kdy potom ve večerních hodinách už Česká národní rada rozhodla o tom, že hlasatelna se vrátí do původní budovy na Vinohradech. Takže když si zrekapitulujeme, co mohli posluchači rozhlasu z Husova sboru na Vinohradech zaslechnout, tak to byla třeba zpráva o kapitulaci německé branné moci, ten kapitulační akt tehdy proběhl v Remeši. Byla to potom také zpráva o jednání České národní rady s generálem Rudolfem Toussaintem, a 8. května zpráva o podpisu protokolu o provedení formy kapitulace německých branných sil, které byly v Praze. A 9. května v brzkých ranních hodinách Zdeněk Mančal z Husova sboru oznamuje, že jednotky slavné Rudé armády vstoupily na území osvobozené Prahy. Takže spousta důležitých zpráv zaznívala z těchto míst.“

Legendární rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal z Husova sboru na Vinohradech nejen během Pražského povstání vysílal, ale je tam i pohřben.