Západosibiřská lajka
Pochází z rozsáhlého pásma lesů Západní Sibiře a Uralu a z povodí řeky Ob, kde byla chována kočovnými kmeny Chantů a Mansů. Pro všechny lajky byl charakteristický způsob lovu: samostatně a značně vzdáleny od člověka vyhledávaly zvěř, aby ji pak ohlásily hlasitým štěkotem (odtud pramení název: ruské "lajať" znamená "štěkat"). Ke stabilizaci této lajky došlo ve 40. letech 20. století.
Popis: Pes přírodního typu střední velikosti, suché konstituce. Hlava klínovitá, suchá, s dlouhým a špičatým čenichem. Uši vzpřímené, vysoko nasazené, na koncích špičaté. Oči oválné, zešikmené. Tělo s rovným, pevným hřbetem, záď široká a svalnatá, břicho mírně vtažené. Ocas zatočený do prstence, nesený nad hřbetem nebo nad bokem. Srst delší, rovná, hrubá, kratší. Na krku a na plecích hříva. Zbarvení: různé, od bílé přes šedou, pepř a sůl až po červenou a černou, případně kombinaci uvedených barev.
Charakteristika: Živý lovecký pes s častými hlasitými projevy. Drsné prostředí Sibiře, z něhož pochází, ho formovalo k mimořádné odolnosti, skromnosti a nenáročnosti. Je to velmi samostatný pes, zvyklý poradit si v každé situaci.
Zvláštní nároky: Vhodný pro aktivní myslivce. Potřebuje hodně pohybu a zaměstnání. Má sklon ke štěkavosti.
Užití: Pomáhala při lovu pernaté zvěře, ale především větších zvířat, jako jsou medvědi, losi, sobi, divoká prasata či rysi. Byla používána též jako saňový a hlídací pes.
Výskyt: V Rusku poměrně hojná, jinak chována spíše sporadicky. Několik jedinců se vyskytuje i v naší republice.
Možná záměna: S dalšími uznanými i neuznanými lajkami, jejichž rozlišení je pro laika takřka nemožné. U nás se vyskytující karelský medvědí pes je o něco mohutnější a vždy černobílý.
pes: 20 - 24 kg, 54 - 60 cm
fena: 18 - 22 kg, 52 - 58 cm
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
