Výmarský ohař krátkosrstý

Nejasný původ. Jedna z verzí má za to, že předky výmarského ohaře dovezl z Francie velkovévoda Karel August z Výmaru. V každém případě byli podobní psi chováni na výmarském dvoře minimálně od konce 18. století. Zhruba od roku 1890 byl výmarský ohař chován plánovitě a veden v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století začala objevovat také dlouhosrstá varieta. K jejímu mezinárodnímu uznání došlo v roce 1935.

Popis: Větší silný šlachovitý a svalnatý ohař ojedinělé barvy. Hlava úměrná k tělu, suchá, s dlouhou a hranatou čenichovou partií a převislými pysky. Oči jantarové barvy, u štěňat jasně modré. Uši široké, dlouhé, dosahující až k ústnímu koutku, na konci zaoblené. Tělo s pevným, svalnatým, o něco delším, rovným hřbetem, mohutnou, ale nepříliš širokou hrudí, dosahující k loktům. Končetiny vysoké, nepříliš široce postavené, rovné, šlachovité. Ocas: nasazení ocasu poněkud níž pod linií hřbetu než u jiných srovnatelných plemen. Ocas silný a dobře osrstěný. V klidu volně visí; při vzbuzené pozornosti psa a při práci nesen vodorovně, nebo také výš. Srst: krátká, silná, hustá, většinou bez podsady. Zbarvení stříbrné, srnčí hněď nebo myší šeď a přechody mezi těmito barevnými tóny.

Charakteristika: Silný a uměřeně temperamentní ohař pracovního typu, rychlý a vytrvalý. Je ostřejší než většina ostatních ohařů, ale nikoli agresivní. Vyniká inteligencí a dobře se cvičí.

Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu a vhodné zaměstnání, nejlépe při lovu, je však schopen i služebního výcviku. Při běžné výchově a výcviku je zapotřebí mimořádné důslednosti, protože se vyznačuje značnou loveckou náruživostí.

Užití: Všestranný lovecký pes, ostrý na škodnou a dravou zvěř; také ostražitý. Zvláště k práci po výstřelu. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Důrazný, ale nikdy agresivní. Výborný hlídač, v cizině užívaný i k práci v ozbrojených složkách. Stále častěji držený jen jako společník.

Výskyt: V poslední době es u nás dostává do módy a šíří se jako společenský pes.

Možná záměna: Vzhledem k typické stříbrné barvě vyloučena.

pes: 30 - 40 kg, 59 - 70 cm
fena: 25 - 35 kg, 57 - 65 cm

autoři: Martin Smrček, Lea Smrčková