Vrabec domácí

Vrabci domácí s těmito svými příbuznými mají společnou zálibu ve velkých skupinách, v tom, že jsou neustále pospolu. Zajímavým jevem u vrabců jsou jejich sněmy. Vrabci se k večeru slétají na některý strom a něm dovedou pročimčarat celou noc. Pak se zase potichu vytratí do svých hnízdních okrsků.

O celé řadě vzácných ptačích druhů ornitologové vědí téměř všechno, ale o těch nejběžnějších máme ve znalostech dost velké mezery. U vrabce domácího neznáme jeho ekologické nároky, protože je to druh, který byl dříve tak běžný, že nebylo nutné zjišťovat nějaké vazby na typ prostředí, na potravní podmínky a podobně.

Vrabců ubývá, o tom dostáváme téměř denně telefonáty do naší kroužkovací stanice, a lidé se ptají, proč ubývá ve velkých městech vrabců. Faktorů bude zřejmě celá řada. Rozhodně mezi nejzákladnější patří to, že v moderních městech mají velmi málo příležitostí ke hnízdění, ať už jde o sídliště, nebo o centra měst, kde je příliš velký dopravní ruch a vrabci už tam nemají takový klid, jako měli před třiceti, padesáti lety. Samozřejmě, že to souvisí i s nabídkou potravy. Vrabci totiž, a to asi málokdo ví, krmí svá mláďata výhradně živočišnou potravou, hmyzem a pavouky - a takovouto potravu už v moderních městech nenalézají v takovém množství, v jakém by potřebovali.

Základní údaje

Vrabec domácí (Passer domesticus). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Sameček má šedé temeno, kaštanově hnědý týl a černou bradu a náprsenku. Samička je šedohnědá. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví zejména na stavbách, místy také v korunách stromů (dnes již jen vzácně). V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. Stálý druh.

Jak vznikaly nahrávky

V osmdesátých letech jsem chodil do práce přes Václavské náměstí v Praze. Před hotely bývala na jaře zaparkována řada aut zahraničních návštěvníků. Zde jsem mohl každý den obdivovat přizpůsobivost vrabců ve sběru potravy. Na chladičích aut byla po dlouhé jízdě zachycena spousta hmyzu. Denně jsem pozoroval vrabce šplhající po mřížkách chladičů a vyzobávající zde zachycený hmyz. S kořistí okamžitě odlétali k hnízdům v korunách lip rostoucích na chodnících. Pro nahrávky hlasů vrabců nalézáme jen málo klidných míst, která nejsou zahlcena hlukem dopravy a lidské činnosti.

Video: MOS, Adolf Goebel