Velškorgi cardigan

Korgi jsou velmi starého, pravděpodobně keltského původu. Doklady o existenci předchůdců korgiů v Británii jsou už z 10. století. Zájem veřejnosti o ně byl probuzen až ve třicátých letech 20. století, kdy si je pořídila anglická královská rodina, k jejímž oblíbencům ostatně patří dodnes. Velškorgi cardigan je považován za samostatné plemeno, pochází ze sousedního hrabství Cardigan a je dokonce starší a původnější než velškorgi pembroke. K oficiálnímu rozdělení došlo v roce 1934.

Popis: Menší nízkonohý pes bez ocasu. Hlava se vzpřímenýma ušima a špičatým čenichem připomíná lišku. Tělo dlouhé, s rovným hřbetem a klenutým hrudníkem. Končetiny krátké, avšak dobře pohyblivé, silné a svalnaté. Ocas podobný liščímu. Dříve se u cardigana kupíroval nebo byl vrozeně krátký. Srst krátká nebo středně dlouhá. Zbarvení u cardigana jakékoliv, s bílými znaky nebo bez nich, bílá však nesmí převládat.

Charakteristika: Navzdory malé velikosti velmi silný, živý a odvážný. Velký pes na krátkých nohou. Výrazná osobnost překypující sebevědomím. Z dob, kdy poháněl stáda dobytka, si občas uchovává zvyk "štípání", vynucovat si tím respekt. Otužilý a překvapivě vytrvalý společník.

Zvláštní nároky: Na pohyb, potravu i péči o srst vcelku nenáročný, dobře se přizpůsobí životu ve městě i na vesnici. Navzdory nesporné inteligenci výchova není úplně snadná a vyžaduje důslednost.

Užití: Původně pes ovčácký a honácký, i dnes si uchoval své ovčácké a honácké vlohy. Mnohem častěji však nyní plní úlohu společníka a průvodce. Dobrý hlídač.

Výskyt: Ne příliš rozšířený, ale ani vzácný. U nás je pravidelně odchováván. Cardigan je výrazně vzácnější než pembroke.

Možná záměna: Velškorgi cardigan je vyšší, delší, hrubší, pembroke nižší, kompaktnější, s bohatší srstí, má více liščí výraz.

pes i fena: kolem 27 - 30 cm

autoři: Martin Smrček , Lea Smrčková